Nemoc sužující Čínu už je i v Česku. Útočí především na děti, penicilin na ni nefunguje
Jak poznat onemocnění, které letos začalo působit nové problémy v dětských nemocnicích v Číně a nově zatěžuje lékaře v některých evropských zemích? A budeme mít i přes výpadky dost antibiotik?
Že se v čínských nemocnicích opět děje něco nestandardního, si Světová zdravotnická organizace všimla v listopadu 2023. Tamní dětská oddělení nestíhají pod náporem nových pacientů, které trápí nepříjemné horečky a urputné dýchací potíže.
Zápal plic, který jim v drtivé většině případů diagnostikují, ale – jak se ukázalo – není naštěstí způsobený žádným novým patogenem. To ale neznamená, že nemůže být nepříjemný.
Jako běžné nachlazení, co se může zvrtnout
Média si pro toto velmi nakažlivé onemocnění oblíbila termín suchý zápal plic, lékaři ale častěji používají méně dramatický název atypická pneumonie. Způsobuje ho bakterie Mycoplasma pneumoniae.
Jeho častý výskyt v Číně odborníci přisuzují faktu, že tam od přísných proticovidových opatření upustili teprve v létě. Neobvykle vysoký počet případů nicméně už hlásí i některé evropské země, zejména Francie, Dánsko a Nizozemsko. První nemocní se už objevili i u nás, žádného neobvyklého přílivu pacientů si ale místní lékaři nevšimli.
Problémy nemoc působí typicky dětem mezi 2. a 15. rokem života a nepříjemná může být taky pro seniory. Jde o kapénkovou infekci a její příznaky jsou často podobné běžným respiračním chorobám - zánět horních i dolních dýchacích cest s kašlem, bolesti v krku, zarudnutí hltanu, může být i rýma a zvětšené krční mízní uzliny. Někdy onemocnění proběhne jen s mírnými příznaky, někdy se ale zhorší. Objeví se horečky, bolesti v krku a hlavy a dráždivý kašel.
Bude či nebude dost léků?
Většina lékařů zpočátku zvolí klasickou symptomatickou léčbu – zmírnit horečku, zmírnit kašel, hodně pít a tak dále. Pokud se ale stav pacienta zhorší, je potřeba nasadit antibiotika, a obzvláště závažné případy se léčí v nemocnicích.
Na bakterii Mycoplasma pneumoniae nezabírá penicilin. Nemají totiž buněčnou stěnu, a tak jsou proti lékům, které „útočí“ právě na ni, úplně rezistentní. Máme ale hned několik dalších typů antibiotik, která ji zahubí a odborníci se dušují, že jich máme dostatek a výpadky snad také nehrozí, případný nárůst počtu případů bychom tak prý měli zvládnout bez potíží.