30. října 2021 06:55 Tamara Fränzlová

Za vznik Středozemního moře může obří potopa. Video ukazuje, jak proces probíhal

Když pohyb zemské kůry přehradil Gibraltarský průliv, změnilo se Středozemní moře v prašnou a pustou pevninu. Jako vysoké hory z ní trčela Sardinie, Sicílie a další dnes známé ostrovy.

Že v sobě klidné tyrkysové vody Středozemního moře ukrývají hluboko na mořském dně obří slaná jezera, by řekl jen málokdo. Jsou jasným důkazem toho, že se před 5 až 6 miliony lety, dlouho před příchodem člověka, odehrála Messinská salinitní krize. Událost, během níž v důsledku pohybu litosférických desek došlo k přehrazení Gibraltarského průlivu, kvůli čemuž se Středozemní moře stalo pouhou přehradou.

Postupem času se voda vypařovala a Sardinie, stejně jako jiné ostrovy, se stala součástí pevniny. Na některých místech středomořské pánve zůstala jen jezera s koncentrovanou slanou vodou a zde je v hloubce kolem 5000 metrů najdeme i dnes. Více o dávných geologických procesech i současných přírodních krásách sledujte v dokumentu Krásy divoké Sardinie 30.10. v 16.50 na Prima ZOOM.

Potopa biblických rozměrů

Messinská salinitní krize trvala přibližně 500 000 let a ukončil ji až vliv tektonických posuvů a tlak vody Atlantiku, které v oblasti dnešního Gibraltarského průlivu začaly vytvářet kanál a měly za následek vznik pravděpodobně největšího vodopádu v historii Země. Při této události, označované jako „zancleánská potopa“, se středomořská kotlina zaplňovala neuvěřitelně silným tokem vody, který by se dal přirovnat k síle tisíce veletoků.

Za sekundu proteklo skrz Gibraltarský průliv 500krát víc vody, než dnes ústím Amazonky. Hladina vody stoupala rychlostí 3 metry za den a Středozemní moře se proudem vody z Atlantiku během několika let znovu zaplavilo.

Tamara Fränzlová

Tamara Fränzlová

redaktorka FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom