Staré sovětské vrtulníky půjdou do šrotu, dostane české letectvo legendu z Vietnamu?

Služba sovětských potažmo ruských bitevních vrtulníků Mi-24V a Mi-35 se blíží ke konci a české letectvo za ně hledá náhradu. Původně mělo zájem jen o transportní stroj, který by byl schopen provádět i útoky na pozemní cíle pomocí řízené a neřízené munice, nyní se spekuluju, že by letectvo mělo zájem i o bitevní stroje. A právě americký Bell nabízí kombinaci osvědčených strojů AH-1Z Viper a UH-1Z Venom. V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 12 víceúčelových strojů, v pozdější fázi by to bylo dalších 20 až 24 vrtulníků, které by nahradily i ruské stroje Mi-17/171Š. V druhé várce by se tedy mohly objevit i čistě bitevní stroje, ale nic není zatím potvrzeno.

Horkým kandidátem na nový střední univerzální vrtulník je už zmiňovaný UH-1Y Venom, který je hlavním typem vrtulníku tohoto druhu u americké námořní pěchoty. Není bez zajímavosti, že firma Bell vybudovala v Praze zákaznické servisní středisko svých vrtulníků pro evropské zákazníky a také uzavřela dohodu o spolupráci se státním podnikem LOM, který se specializuje na vrtulníkovou techniku. Šance venomu jsou tedy docela velké.

Huey – legenda z Vietnamu

Původní jednomotorový Bell UH-1 vznikl v druhé polovině 50. let a svou přezdívku Huey získal podle písmen UH (utility helicopter). Ve Vietnamu sloužil ve velmi rozličných rolích, od transportní přes lékařskou a evakuační, průzkumnou, velitelskou, záchrannou až po bitevní, kdy nesl množství hlavňových zbraní i neřízených raket. Huey působil i v civilní sféře jako Bell 204 a 205, v 70. letech byl modernizován, dostal dva motory a stal se z něj Bell 212. V 80. letech pak prošel další proměnou a na svět přišel Bell 412, který se vyrábí pro civilní sektor dodnes. Šest kusů vrtulníků Bell 412 ve dvou verzích provozuje i Letecká služba Policie ČR.

Stejně jako se vyvíjely civilní verze hueye, prošly změnami a modernizacemi i vojenské verze. Dnes je u americké námořní pěchoty nejrozšířenějším typem UH-1N zvaný Twin Huey, který má mnoho společného s civilním Bellem 412. Tedy hlavní změnou oproti původnímu UH-1A je dvoumotorová koncepce, dále pak modernější avionika a lepší letové výkony. Stále je to však klasický víceúčelový stroj. Ovšem „enka“ námořní pěchota začala přebírat už v 70. letech, a tak se jejich éra chýlí ke konci. Proto byl v roce 1996 odstartován modernizační program H-1, v rámci něhož námořní pěchota s firmou Bell podepsala kontrakt na rozsáhlou modernizaci 100 kusů UH-1N na nový standard strojů označených jako UH-1Y Venom (přezdívka Yankee nebo také Super Huey) a 180 kusů bitevních AH-1W na AH-1Z Viper. Aby se ušetřily finanční zdroje, měly oba modernizované typy dostat 84 procent společných komponentů, tedy například stejné motory, rotorové systémy, avioniku, software, zobrazovací displeje atd.

Venom aneb Super Huey přichází na scénu

V roce 2001 se do vzduchu dostal první prototyp super hueye přestavěného z UH-1N, nicméně celý program se dosti táhl a nakonec bylo v roce 2005 rozhodnuto, že UH-1Y nebudou vznikat přestavbou „enkových“ strojů, ale Bell je vyrobí jako zcela nové. Také plány počtů strojů se změnily a nyní se počítá s výrobou celkem 160 kusů. První dva nově vyrobené UH-1Y dostala námořní pěchota v roce 2008 a poslední by měly být dodány příští rok. V operační službě jsou yankeeové od roku 2009 a účastnily se a účastní všech konfliktů, ve kterých je angažovaná námořní pěchota, tedy například v Afghánistánu.

UH-1Y slouží jako velitelské, eskortní, evakuační, průzkumné i transportní stoje a také jako vrtulníky blízké palebné podpory. Do operací většinou létají dva až čtyři stroje v doprovodu čtyř až osmi bitevních viperů, ideální se pak jeví kombinace dálkově řízených kanónů pod příděmi viperů a do dveří instalovaných ručně ovládaných hlavňových zbraní u venomů. Na pylonech u dveří venomů se používají kulomety M240D ráže 7,62 mm a GAU-16/A ráže 12,7 mm nebo rotační GAU-17/A taktéž ráže 7,62 mm a nejnověji GAU-21/A opět ráže 12,7 mm. Vedle toho jsou standardní výzbrojí i neřízené rakety Hydra ráže 70 mm nebo laserem naváděné rakety APKWS.

Nejnovější UH-1Y se mohou pyšnit tzv. skleněnými kokpity, kterým vévodí barevné zobrazovací displeje a nechybí ani moderní digitální palubní počítače a systém termovizních kamer FLIR. Nejvýznamnější změnou je instalace nových motorů GE T-700 o výkonu až 1360 kW a čtyřlistý rotor, který nahradil původní dvoulistý. Posádku venomu tvoří jeden nebo dva piloti, stroj pak může převážet až 10 vojáků nebo náklad o váze 3 tun. Prázdný stroj váží něco přes 5 tun, maximální vzletová hmotnost činí více než 8 tun. HU-1Y může dosáhnout maximální rychlosti 304 km/h, operační rádius je 241 km a ve vzduchu vydrží více než 3 hodiny.

DP