Lze se z problémů vyspat? Konečně tenhle jev chápeme a víme, jak s ním pracovat

Často to slýcháme: „Vyspi se na to!“ Copak opravdu dává smysl, abychom místo skutečného řešení problémů šli spát? Co se změní? Je náš pohled druhý den ráno skutečně v něčem odlišný? Kupříkladu Thomas Alva Edison si údajně dopřával krátký odpolední spánek, který mu pomohl srovnat si myšlenky a přijít s dalším originálním nápadem. Zdá se, že slavný americký vynálezce rozhodně věděl, co dělá.

Spánkem k řešení problémů

Vědci ze Severozápadní univerzity v americkém státě Illinois zahrnuli do svého experimentu 57 účastníků. Ti měli za úkol vyřešit množství logických hádanek, přičemž u každé zněl i specifický zvuk. Následně byli účastníci vybaveni zařízeními, která nejen sledovala jejich spánek, ale zároveň i přehrávala některé zvuky. Druhý den se účastníci k řešení úkolů vrátili. Hádanky, jež doprovázel zvuk pouštěný během nočního spánku, se podařilo vyřešit s o polovinu vyšší úspěšností nežli ty hádanky, které se známým zvukem spojeny nebyly.

Na základě těchto výsledků výzkumníci usoudili, že náš mozek pracuje i ve spánku, kdy napomáhá utřídění poznatků nasbíraných během dne. „Zdálo se, že náš mozek během spánku odpočívá, ale teď víme, že se v něm odehrává spousta věcí,“ řekl profesor psychologie Mark Beeman, který se na výzkumu podílel. Během spánku mozek konsoliduje informace, jež během dne nastřádal. Odděluje užitečné podněty od těch zbytečných, čímž jednak vytváří kapacitu pro nové poznatky a jednak se snaží zdokonalit množství přijatých informací z už proběhlých situací; to by mohlo být důvodem, proč účastníci druhý den po noci strávené se známými zvuky dosahovali lepších výsledků.

Evoluční důležitost snění

Tyto výsledky podporují předchozí zjištění, podle nichž se snění evolučně vyvinulo jako další způsob řešení problémů. Řada umělců ve svých dílech sílu spánku zmiňovala už před mnoha desítkami, ba stovkami let. I bez vědců máme všichni navíc vyzkoušené, že se naše kognitivní schopnosti (v čele s řešením problémů) při spánkové deprivaci výrazně snižují.

Beeman navíc doporučoval zmíněných výsledků výzkumu využít i v běžném životě. Před spaním tedy můžete věnovat chvíli přemýšlení o nějakém tématu a následně doufat, že se váš mozek bude touto otázkou zabývat i během spánku. Šanci na geniální vhled do problému navíc zvýšíte, když si k přemýšlení o tématu pustíte nějaký zvuk (například šumění mořských vln či cvrkot lesa), a ten následně necháte puštěný i během svého spánku. A uvidíte, co se ráno bude dít!