Smrtící TU-154: letoun, který padal relativně často. Víte, že létal jako český vládní speciál?

Andrej Nikolajevič Tupolev (10. listopadu 1888 – 23. prosince 1972) byl významný sovětský letecký konstruktér, který během své kariéry navrhl a vedl výrobu více než 100 typů letadel, z nichž se 70 dostalo do sériové výroby. Jeho stroje změnily 78 rekordů ve světovém letectví.

Jeden ze strojů nesoucí jeho jméno, TU-154, s imatrikulací RA-85572, se stal 25. prosince 2016 mediální hvězdou. Bohužel ve smrtelně vážných souvislostech, když se nedaleko jihoruského Soči zřítil letoun se členy slavného souboru Alexandrovců. nikdo z 92 lidí na palubě nehodu nepřežil. Mimochodem stejný typ letadla stál za havárii polského vládního speciálu u Smolenska v dubnu 2010, kde zahynula velká část polské vlády a prakticky celé velení armády.

Jeden z TU-154 havaroval i na našem území. K nehodě došlo 19. února 1973, letoun letěl „pod vlajkou“ Aeroflotu a po nárazu do země nedaleko Prahy zahynulo 66 osob. Havárie se nevyhnuly ani Íránu či Rusku, kde těchto typů létalo nejvíce. Ruský Aeroflot je vyřadil roku 2010 a o pět let později se jejich služeb vzdala běloruská společnost Belavia. Letoun, který se zřítil i s Alexandrovci, nespadal pod Aeroflot, ale jednalo se o vládní speciál.

Vládní letka Tupolevů

Zlé jazyky tvrdí, a dost možná nebudou daleko od pravdy, že TU-154 byl prvním strojem Sovětů, který byl od počátku vyvíjen jako civilní letoun a jako takový dodnes létá. Mimo jiné například i na Slovensku pod značkou OM-BYO, kde létal jako součást vládní letky i v roce 2016.

„18. července 1980 přistál na ruzyňském letišti první letoun TU-154 B-2 s československou imatrikulací. Byl to letoun OK-BYA a přivezla jej posádka ve složení Ing. Jiří Vobořil – kapitán letadla, Ing. Václav Ančička – druhý pilot, Ing. František Vlček – navigátor, Miroslav Beneš – palubní inženýr. Jak vyplývá z tehdy platného předpisu o imatrikulačních značkách, letoun nepatřil do flotily ČSA, ale jeho provozovatelem byla Letecká správa FMV, s oblibou nazývaná „vládní letka,“ píše server planes.cz. Naše stroje patřily mezi ty modernější s doletem přes 6000 km.

Obrať to na západ

Nejvíce TU-154 sloužilo v komunistickém Sovětském svazu a není divu, že právě sem se soustředily snahy únosců dostat se pomocí výhrůžek a násilí vzduchem někam za svobodou. Jen namátkou vyjmenujme některé únosy.

Let 28. června 1990 z Krasnodaru do Krasnojarsku byl atakován mladíkem, který chtěl pomocí výhrůžek přistát v Turecku za účelem získání politického azylu. Pilot přistál v ruském Orenburgu. Únosce tvrdil, že použije chemické zbraně, ale následný průzkum po přistání existenci něčeho takového nepotvrdil.

29. dubna na vnitrostátním letu z Barnaul do Moskvy tři únosci oznámili letušce, že mají výbušniny a jejich cíl je USA s mezipřistáním v Německu a na Islandu. Letoun s 65 cestujícími a sedmi členy posádky nakonec přistál v Moskvě a únosce pacifikovalo policejní komando.

Podle požadavků jiného únosce přistál letoun ve švédském Stockholmu. Při letu vyhrožoval ručním granátem. Sice se mírumilovně Švédům vzdal, ale následně se ukázalo, že granát byl atrapa. Azyl nezískal a v červenci 1990 byl vydán do Sovětského svazu.

Konec TU-154

Pokud byste se v tomto stroji chtěli proletět jako pasažér, pořád máte šanci. Stroje například pořád slouží na přímém spojení mezi Čínou a Severní Koreou, létají u společnosti Tatarstan. Ačkoli podle odlétaných let to vypadá, jako by se jednalo o leteckou prehistorii, není tomu tak. Poslední TU-154 byl předán k užívání 19. 2. 2013. Stroj výrobního čísla 998, registrace RA-85042 nastoupil ke 223. dopravnímu leteckému oddílu Ministerstva obrany Ruské federace. Několik letadel zůstalo rozděláno a vzhledem k tomu, že není zájem ze strany kupců, tak asi k jejich kompletní montáži už nedojde.

Text: Topi Pigula