Smrt. Co nás nemine v posledních okamžicích?

Mozek, nebo srdce?

Obvykle slyšíme, že konec života je spojen s ukončením srdeční činnosti. Srdce přestane pumpovat krev, zásobování těla kyslíkem se sníží a v důsledku toho ustane aktivita ostatních orgánů včetně mozku. Jenže studie Jimo Borjigin a jejího týmu z University of Michigan ukázala, že tohle zažité myšlení je možná zcela mylné. Zdá se, že naopak mozek vyšle do těla signály o smrti, a to na ně následně reaguje.

Zmíněný vědecký tým zkoumal mozkovou a srdeční aktivitu krys těsně před smrtí. Když krysám snižoval přísun kyslíku, jejich srdeční činnost se zpomalila a mozek se přizpůsobil. Postupem času to byl ale právě mozek, který do srdce vyslal signály, aby přestalo pumpovat krev. Krysy, kterým vědci přerušili míchu a zabránili tak přenosu těchto chemikálií z mozku do srdce, se během experimentu dožili trojnásobně delšího času, než srdeční činnost sama ustala. Srdce prostě pracovalo dále, když mu mozek neřekl, aby přestalo. Pro nás by tato zjištění mohla být užitečná – při zástavě srdce by stačilo aplikovat léky, které zabrání spojení mozku se srdcem, a následný čas na resuscitaci by se výrazně prodloužil.

Světlo na konci tunelu?

Poslední okamžiky před smrtí zkoumal australský neurolog Cameron Shaw. Popsal, že v posledních třiceti sekundách života vykazuje mozek zvýšenou nervovou aktivitu, jejímž důsledkem bývají různé obrazy. Proto například někteří lidé, kteří prošli klinickou smrtí, tvrdí, že viděli sami sebe mimo své tělo. Jedná se však pouze o imaginaci v mozku, který v takovou chvíli dokáže vytvořit velmi realistické obrazy. Výjimkou není ani tunelové vidění, jelikož se snižováním cirkulace krve v mozku přestává fungovat zrak a na krátký okamžik se vidění zúží. Důsledkem je proud ostrého světla ve tmě, jenž připomíná bájné světlo na konci tunelu.

Poslední půlminutu života také odumírají jednotlivé části mozku, od těch vývojově nejmladších až po ty nejstarší. Jako první tak odchází vědomí sebe sama, smysl pro humor či schopnost přemýšlet o budoucnosti. V další fázi dojde na vzpomínky a řečová centra. Na závěr zbyde jen samotné jádro mozku. Vše se však odehraje v řádu sekund, takže umírající jedinec není s to tento proces zaznamenat. Na rozdíl od EEG a dalších technik sledujících mozkovou aktivitu, díky kterým víme víc, než bychom kdy čekali…

Text: MS

Zajímavosti

Existuje život po smrti? Vědci naměřili mozkovou aktivitu u dávno mrtvého muže