Skuteční lovci lidí žijí v USA. Ale mezi sebe berou méně než 5 % zájemců. Měli byste šanci?
Zaměstnanci United States Marshals Service loví lidi a berou za to plat a považují se za policejní elitu.
Je to jednoduché. Utečete z amerického federálního vězení a máte na krku “maršály”, kteří, dokud není potvrzena vaše smrt, mají za úkol dostat vás zpět za mříže. Skutečnost, že jste utekl před desítkami let, nehraje žádnou roli.
Nejstarší američtí “policajti”
Členové US Marshals jsou jako vystřižení z westernů (a nejsou členové FBI), v nichž zastupovali zákon šerifové s ocelovou hvězdou na hrudi. Tento americký federální a justiční orgán vznikl v roce 1798, což z této služby dělá nejstarší americký federální orgán pro vymáhání práva. V době jeho vytvoření byl prezidentem Spojených států George Washington, muž, jehož si vážila celá země. Zákon o soudnictví, kde je založení sboru zakotveno, podepsal 24. září 1789. V současné době uplatňují maršálové svoji federální pravomoc zejména při ostraze federálních soudních budov, přepravě federálních vězňů, ochraně federálních svědků a pátráním po uprchlých federálních zločincích a používají k tomu nejmodernější metody. Maršálové neodpouštějí.
V 19. století pomáhali udržet a vymáhat právo mimo jiné v oblastech, kde byla čerstvě budovaná hranice a zákonnost v současném pojetí ještě nebyla příliš “silná v kramflecích”. Mezi maršály patřila poměrně známá jména americké historie. Jeden příklad za všechny: Wyatt Berry Stapp Earp (Wyatt Earp) patřil mezi zástupce maršála a účastnil se snad nejslavnější přestřelky amerického Západu. V ní po sobě pálili psanci a ochránci práva. Mezi “dobré hochy” zákona patřili městský maršál (velitel policie) Virgil Earp, jeho pomocník Morgan Earp a dočasní zástupci Wyatt Earp a Doc Holliday.
Krátký filmový střih slavné přestřelky vám nabízíme na videu. Skutečná přestřelka měla podle tehdejších svědků trvat pouhopouhou půlminutu.
Méně než 5 % přijatých
I když si US Marshals vydobyli jméno hlavně jako “lovci lidí”, tedy jako lidé stíhající uprchlé federální vězně, jednou z jejich hlavních povinností bylo doručování soudních obsílek. Ani oni se nevyhnuli politickému zneužití. Hlídali, respektive zajišťovali bezpečnost nejrůznějším hnutím a dobrovolníkům a prezident Kennedy dokonce povolal 127 maršálů k demonstrativní ochraně jediného studenta, černocha Jamese Mereditha, který se rozhodl studovat na segregované University of Mississippi.
Z jeho strany šlo bezesporu o jasnou “provokaci” ve smyslu snahy ukázat, že má jako americký občan právo studovat na stejné škole jako bílí. Maršálové se tak stali osobami, které vedení školy rozhodně nechtělo vidět na své akademické půdě. Ale považovat je za “pouhopouhé policejní pošťáky” by bylo hrubě zkreslující. V roce 2012 američtí maršálové zajali více než 36 000 federálních uprchlíků. Zaměstnanci Marshals Service jsou konkurenceschopní a jejich přijímání do zaměstnaneckého poměru je srovnatelné s výběrovým procesem pro specializované pozice agentů v sesterských agenturách. Obvykle je zaměstnáno méně než 5 % kvalifikovaných žadatelů a musí mít alespoň čtyřletý bakalářský titul nebo konkurenční pracovní zkušenost (obvykle tři nebo více let na místním nebo státním policejním oddělení).
Získat post u US Marsals je opravdu prestižní záležitost. V americkém vnímání policejní (pravo)moci jde o něco podobného, jako kdyby byli zaměstnáni jako agenti FBI, byť ve filmech a ve slangu jsou označováni poněkud dehonestačně jako lovci lidí. Mnoho z nich nakonec dosáhne pozice kriminalistického vyšetřovatele.
Text: Topi Pigula