Skrytá revoluce: zakladatele Google překvapilo, kam všude sahají chapadla umělé inteligence

Sergey Brin je jedním ze zakladatelů firmy Google a tedy i korporace Aplhabet, jež z ní vyrostla. Na nedávném ekonomickém fóru v Davosu se vyjádřil o tématu, které teď celou korporací hýbe, jako nic jiného – o umělých inteligencích.

Divize, která se v rámci společnosti umělým inteligencím věnuje, se jmenuje Google Brain – a její práce se teď zásadním způsobem objevuje ve všech důležitých odvětví práce této korporace. Ať už jde o překládání, vývoj vlastních algoritmů, fotografie anebo pokročilé reklamní systémy – všechny tyto oblasti jsou pod kontrolou a umělých inteligencí.

„Tahle revoluce byla blesková a opravdu mě tím překvapila, přestože jsem byl celou dobu přímo v centru dění.“ Brin, stejně jako další technologičtí lídři, považuje celý vývoj za zcela chaotický a jen těžko předvídatelný i ovlivnitelný. Zdá se,jako by se všechny změny děly skokově, skoro samospádem. „Jsou zde opravdu hluboké filosofické otázky, ale obávám se, že nejsme vybavení na to, abychom na ně byli schopní odpovědět,“ uvedl Brin v Davosu.

Přesto tam jen hýřil optimismem. Největší pokrok pro člověka vidí v souvislosti s umělými inteligencemi v tom, že otevřou možnost vzdělání mnohem většímu počtu lidí. „Řada nudných úkolů a prací díky umělým inteligencím zmizí a lidé budou moci trávit své životy mnohem kreativněji a smysluplněji než nyní,“ ozvala se v Davosu jeho optimistická duše. Hned ale přehnané nadšení zkrotil slovy: „Žijeme v neuvěřitelní době a je hrozně těžké předvídat, co tyhle věci dokáží. Opravdu neznáme jejich meze.“ - což znělo opravdu značně děsivě.

Současně se ve společnosti objevuje také oprávněný strach z umělých inteligencí, zatím především v tom, jak člověka připravují a ještě budou připravovat o zaměstnání. Deník Guardian v polovině ledna přinesl brilantní analýzu, která popisuje, kdo bude další lidé, kteří přijdou na úkor strojů o práci. Vypadá to, že nyní jsou na řadě manažeři, především ti, kteří měli za úkol „vyplňovat tabulky“ a vytvářet kvantitativní analýzy. Guardian doslova tvrdí: „Teď nepřijdou o práci zahradníci, ale jejich manažeři.“

Tyto závěry už mezitím našly oporu ve faktech v realitě. Jedna z největších japonských zdravotních pojišťoven propustila dvacítku předních analytiků, kteří měli popisovat a především kvantifikovat, jaká jsou zdravotní rizika. Jejich práci zastala jediná umělá inteligence založená na jádru algoritmu Watson – to je ten program, který jako první porazil člověka ve hrách Riskuj nebo Go. Japonská korporace ušetří asi dvě tetiny nákladů a ještě získá „pracovníka“, s nímž nebudou žádné personální problémy.

Text: MK

Věda a technika

Umělá inteligence Googlu se nově umí učit z vlastní paměti