Sikkim – země bez plastů a s penězi pro každého

Znáte Sikkim?

Sikkim je jedním z 29 indických států (a sedmi svazových teritorií) a je skutečně maličký. Jeho rozloha 7096 km čtverečních není v rozloze Indie nic moc. Jen pro porovnání – Indie zabírá plochu 3 287 000 km čtverečních. Tato indická republika se rozkládá na severu, v izolovaných horských údolích pod Kančendžangou, třetí nejvyšší horou světa, která je symbolem země a není náhoda, že ji místní (a nejen oni) pokládají za posvátnou.

Peníze pro všechny

I když se české ekonomice nebývale daří, k tak ambicióznímu plánu, jaký se projednává v Sikkimu, asi vláda nesáhne. Jde o garantovaný příjem, tedy vyplácení pravidelné peněžní dávky ve stejné výši všem lidem a bez jakýchkoli podmínek. „Pokud by měl garantovaný příjem někde fungovat, je to právě Sikkim. Rozhodli jsme se, že chceme něco udělat s rostoucí nerovnováhou mezi chudými a bohatými,“ cituje deník E15 indického politika Prem Das Rai, který vystupuje za stranu Sikkimská demokratická fronta. Jakkoli je Indie v Česku vnímána spíše jako země rozvojová a našinec při návštěvě Sikkimu vidí naprosto jiné, řekněme jednodušší hygienické podmínky i možnosti osobnostního rozvoje. Například internet zdaleka není tak dostupný jako u nás.

Kam se hrabeme na Sikkim

Sikkim však může být vzorem ještě v mnoha dalších směrech. Už před 21 lety v zemi zakázali balit zboží do plastových sáčků, což je v rámci Indie počin vpravdě revoluční. Rakousko se k něčemu takovému chystá, zatímco Keňa používání plastových sáčků a tašek krutě trestá. V Sikkimu je velmi vysoká gramotnost (různé zdroje se liší – odhady se pohybují v rozmezí 75–98 %, server basicincomecanada.org udává 82,2 %) a návštěvník se může těšit (opět na indické poměry) obrovské podpoře turistického ruchu. Právě z něj se mají čerpat prostředky na vyplácení garantovaného příjmu místním obyvatelům. Zároveň je země považována za plně „organický stát“ ve smyslu organického zemědělství, neboť vytěsnili umělá hnojiva a zakázali používání pesticidů.

Při sledování výčtu sikkimských úspěchů nelze neporovnat situaci s Českem. A v mnohých aspektech je tato země, byť výrazně chudší, daleko před námi. „Spotřeba pesticidů v ČR se meziročně zvýšila o 0,61 %,“ informoval loni server Euraktiv.cz . Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský udává celosvětovou spotřebu pesticidů v rozmezí 2–2,5 milionů tun za rok, přičemž největší spotřeba je nepřekvapivě v USA, v zemích západní Evropy a Japonsku. „Na 4 % zemědělské půdy, které zaujímá bavlna, padne víc než 10 % světové spotřeby pesticidů a téměř 25 % světové spotřeby insekticidů,“ píše Miroslav Florián, Ph.D., ředitel Sekce zemědělských vstupů UKZUS. Sikkim jako by šel přímo proti proudu. Výroční zpráva Food Security & Agriculture Development Department udává, že se v zemi na severu Indie vypěstovalo v letech 2015–16 zhruba 19 700 tun rýže či 68 310 tun kukuřice. Zároveň se odtud ve velkém vyváží nepálský kardamon (druh Amomum subulatum) a celá řada dalších, v Indii tak oblíbených druhů koření.

Ekologické zemědělství v důsledku znamená, že plodiny jsou sice zdravější, ale menší a vzhledem méně atraktivní, což může být pro případného kupce odrazující. Desítky tisíc zemědělců, kteří „jedou“ v organickém zemědělství doufají, že místní ocení kvalitu a chuť a nenechají se zmást vzhledem. V Sikkimu se totiž stále dá koupit ovoce a zelenina z neorganického zemědělství, které se dovážejí z okolních indických zemí. Text: Topi Pigula