Rozvádějí se víc rodiče, kteří mají syna, anebo dceru? Výzkum s českou stopou ukázal nemilou skutečnost
Tato otázka má překvapivě jednoznačnou odpověď – už od 80. let se vědci napříč mnoha výzkumy shodují na tom, že jedno pohlaví je pro udržení rodiny rizikovější.
V 80. letech byla ve Spojených státech provedena řada výzkumů s poměrně jednoznačnými výsledky: Manželé, kterým se jako první dítě narodí holčička, se rozvedou s větší pravděpodobností, než když mají nejdříve chlapce. Výzkumníci tehdy takové závěry vysvětlovali jako důsledek toho, že většina párů preferuje narození syna, takže „zklamání“ v podobě holčičky přináší vztahové rozpory vedoucí v nejhorších případech až k rozvodu. Preference synů se pak mohla projevit i tak, že rodiče měli větší motivaci setrvat i v neuspokojivém vztahu jen kvůli zdárnému vývoji jejich vymodleného dítěte.
Dívky a rozvody
S těmito vysvětleními se nesmířil odborník na aplikovanou ekonomii Jan Kabátek. Vědec českého původu pracuje na australské univerzitě v Melbourne a společně s kolegou Davidem C. Ribarem publikoval studii s jednoduchým názvem Daughters and Divorce (tedy Dcery a rozvod). V ní na jednu stranu skutečně došlo ke statistickému potvrzení starších poznatků – rodiče dcer se skutečně rozvádějí častěji nežli rodiče chlapců, a to podle dat ze Spojených států i Nizozemska. Kabátek a Ribar se však s tímto závěrem nesmířili a napříč rozsáhlým vzorkem dvou milionů párů hledali hlubší souvislosti; a našli je ve věku dětí.
Ukázalo se, že rodiče, kterým se jako první dítě narodila dívka, se začali statisticky významněji než v případě chlapců rozvádět až v době, kdy se jejich dcery dostaly do puberty. „Pokud by otcové skutečně odešli od rodiny z důvodu preferování synů, jistě by s tím nečekali 13 let,“ vysvětlil Kabátek.
Rozbíjení stereotypů
Specifičnost tohoto věku naopak vyžaduje jiné vysvětlení – například to, že rodiče mají více sporů ohledně výchovy dospívajících dívek nežli chlapců. Dalším vysvětlením mohou být horší vztahy otců vůči dcerám než synům, což následně ovlivňuje stabilitu celého rodinného systému – stejně jako třeba nespokojenost matek s jejich životní situací, jež se v tomto období údajně vyskytuje častěji.
Jakmile se prvorozená dívka nachází ve věku 13–18 let, šance na rozvod jejích rodičů se (oproti stejně starým chlapcům) zvýší o pět procent. Nejkritičtější je přitom patnáctý rok dívky, během něhož je šance vyšší až o velmi výrazných deset procent.
Our key contribution is to show that this effect is strongly age-specific, manifesting only among parents with teenage children.
— Jan Kabátek 🇺🇦 Bsky: @jankabatek.com (@JanKabatek) January 19, 2021
During this period, the relative divorce risks of families with fb daughters become up to 10% (!) higher than those of families with fb sons. pic.twitter.com/aeHVhnG3HA
Za zmínku stojí, že pokud otcové vyrůstali s alespoň jednou sestrou, výše zmíněné rozvody se jich netýkají. Zdá se tedy, že složité koexistenci otců s jejich dospívajícími dcerami jedině prospívá, když se muži už během dospívání setkají s ženským elementem a následně s ním umějí lépe pracovat. Ochota vzepřít se genderovým stereotypům a snaha porozumět tomu, co vlastní děti prožívají, zřejmě patří mezi klíčové faktory, jež ovlivňují nejen vztah mezi rodičem a dítětem, ale v důsledku i stabilitu celého rodinného systému.