Rozhovor: Michal Krause – fotograf a lektor v jednom

Michal Krause je nejenom fotograf přírody, jehož fotografie bodovaly v soutěži Czech Press Photo, ale také autor řady článků a lektor. V rozhovoru jsme se ho zeptali na pár otázek:

Jaká cesta vede k úspěchu v takovéto soutěži?

Cest je určitě mnoho, i když vždy je základem fotografie, která zaujme porotu. Zrovna ta má cesta byla ale poměrně kuriózní. Vždycky jsem o prestižních soutěžích uvažoval tak, že je obešlu teprve tehdy, když si budu za některými fotografiemi na 100 % stát, což znamenalo, že jsem neposlal nikdy nic. V roce 2015 to málem dopadlo stejně, ale nakonec jsem se nechal na poslední chvíli přemluvit, dva dny před uzávěrkou jsem vytiskl sérii fotografií a doslova za pověstných pět minut dvanáct je doručil a přihlásil. A ono to k mému překvapení vyšlo.

Oceněné fotografie pocházely z cesty na Špicberky, kde jsem se opět přesvědčil, že focení zvířat probíhá často dost jinak, než si člověk plánuje – původní záměr příliš nevyšel, zato ale vznikla neplánovaná série fotografií sobů špicberských, která nakonec padla porotě do oka.

Samotná cena mě velmi těší a moc si jí vážím, protože se jednalo o fotografii přírody, což je moje srdeční téma. Zajímám se sice o všechny žánry, ale příroda a zvířata jsou to, co mám nejradši.

Co byste poradil lidem, kteří se chtějí na fotografování zvířat zaměřit?

Vždy je dobré získat co nejvíce informací o místě, kam se vydáváte, a zvířatech, která chcete fotit. Takové znalosti a zkušenosti mohou přispět k dobré fotografii více než lepší fotografická technika.

Já osobně se držím toho, že fotograf přírody by se měl také učit využívat všech příležitostí, které se mu naskytnou. Je bezpochyby dobré mít plán, ale přírodě a zvířatům nelze tak docela poručit, a proto je třeba se často operativně přizpůsobovat podmínkám. Mým cílem na Špicberkách byly původně polární lišky, a i když nějaké jejich fotky vznikly, nepřesáhly úroveň pouhého dokumentu. Naopak sobi, kteří se naskytli tak trochu mimoděk, mi to nakonec bohatě vynahradili.

Jaké byly vaše profesní začátky?

Fotím řadu let, ale k přechodu na volnou nohu jsem se rozhodl asi před třemi roky a nebylo to rozhodně snadné. Řadu let jsem působil v docela jiném oboru a fotografování bylo jen mým koníčkem. V určitý moment se sešlo několik okolností, které mě dovedly k tomuto zásadnímu životnímu zvratu. Ačkoliv jsem pracoval na zajímavých projektech v internetové branži, měl jsem pocit, že bych po sobě chtěl zanechat trochu jinou stopu než jen „nuly a jedničky“, které zítra nemusejí znamenat téměř nic. A když se ohlásily i zdravotní problémy provázející mé každodenní mnohahodinové vysedávání u počítače, začalo mi být jasné, že je čas na změnu. Přesto mi rozhodování, zda se vydat na nejistou dráhu fotografa a lektora trvalo bezmála rok.

Také jste si založil svůj newsletter…

V mé předchozí práci jsem sledoval různé technologické a vývojářské newslettery, které shrnovaly pravidelně zajímavé dění v oboru. Došlo mi, že to je věc, kterou na fotografické scéně tak trochu postrádám. Spousta amatérských fotografů se potýká s otázkami kreativity, inspirace, vzdělávání. Proto jsem vytvořil web Lepší fotky, kde shromažďuji inspirativní články, návody a videa ukazující pestrost fotografie, nápaditost autorů a zajímavé postupy, které mohou čtenáře inspirovat k vlastním pokusům.

Co je nejtěžší na tom být na volné noze?

Určitě udělat si jméno – i kdybyste byl sebelepší, musíte být vidět, jinak si lidé vyberou někoho, kdo se umí takříkajíc lépe prodat. K vybudování reputace potřebujete samozřejmě dobře fotit, hodí se mít za sebou nějaké úspěchy a hodně pomáhá publikování a sdílení získaných zkušeností. Kdo tohle umí a dokáže se prezentovat, má dobrý základ k úspěchu. Já bych v tom všem určitě chtěl být lepší, než jsem teď :)

Můžete nám na závěr říct, jak se orientovat v různých programech, ve kterých lze fotografie upravovat?

Základní věcí, kterou si musíme říct před výběrem správného programu, je to, jestli chceme fotky jenom upravovat, nebo spravovat jako celek. Některé nástroje jako Adobe Lightroom nebo Capture One Pro se snaží zastřešit celé workflow, takže v nich můžete fotografie nejen upravovat, ale také třídit, organizovat, označovat, vyhledávat a podobně. Často disponují nástroji umožňujícími efektivnější zpracování velkého množství fotografií a práce v nich je po zvládnutí základů poměrně přímočará a snadná. Samostatné editory, jako Photoshop nebo Affinity Photo poskytují výrazně širší škálu nástrojů a editačních možností, díky čemuž také leckdy nabízejí více možných cest, jak dosáhnout požadovaného výsledku.V současné době se objevuje řada novějších hráčů na trhu, kteří se snaží poučit z nedostatků konkurence a přicházet s novými přístupy, takže se určitě máme na co těšit. Výběr tak nicméně bude do budoucna možná ještě těžší :)

O samotném lektorovi se dozvíte na jeho lektorském profilu.

Pokud se o jednotlivých programech a jejich výběru chcete dozvědět něco víc, mrkněte na Michalovy kurzy:

Efektivní práce v Lightroom

Capture One – z paměťové karty k finální fotografii

Capture One – barevné úpravy

Aplikace pro plánování krajinářské fotografie