Proč je říznutí o papír mnohem bolestivější, než by mělo? Po vysvětlení se ho začnete bát ještě víc

Čím je tato zdánlivě větší bolestivost způsobená? Jde o hloubku říznutí? Nebo jeho tvar? Odborníci nabízejí hned několik vysvětlení a jedním z nich je, že se v drtivé většině případů o papír řízneme v místech, která jsou velmi citlivá. Nejčastěji jde o prsty, rty nebo jazyk.

Jako pilkou a přímo do nervů

Jak vysvětlil Gabriel Neal, odborník na všeobecnou medicínu z Texas A&M university, „nervová zakončení v těchto místech jsou schopná s nesmírnou citlivostí a přesností detekovat tlak, teplo, chlad a samozřejmě i zranění. Naše mozky mají specializované oblasti přímo zaměřené na to, aby z těchto částí těla přijímaly signály ve vysokém rozlišení. Včetně bolesti.“

Problém je taky v tom, že přesně tytéž části těla také patří k nejpoužívanějším a jsme zvyklí s nimi téměř neustále provádět sérii drobných pohybů. Tím ale neustále hýbeme také poraněnou pokožkou a ránu, jakkoli drobnou, si znovu a znovu otevíráme. A díky tomu, že není tak hluboká, nedochází k nervovému poškození, které by bolest utlumilo; naopak. Zranění málo krvácí a nervy zůstávají odhalené a pořád stejně citlivé.

Dalším faktorem je „nástroj“, kterým jste se pořezali. Papír se vám může zdát ostrý jako nůž, ve skutečnosti ale připomíná spíš pilku. Jeho okraje nejsou hladké, spíš zubaté. A nepomáhá ani to, že bývá napuštěný různými chemikáliemi, které mohou pořezanou kůži dráždit.

Čtěte také: Toyota vyvinula dalšího robota. Bude sloužit jako lidský avatar

Nezbývá tak než poradit, abyste si ranku vždy pečlivě vyčistili, a pokud to jde a zranění se nenachází na nějakém vyloženě příšerném místě (třeba mezi prsty), můžete si jej zkusit přelepit náplastí tak, aby se vám ranka otevírala co možná nejméně často. Pak už nemůžete dělat nic, než čekat, až si tělo se zraněním poradí.

Zdroj: The Conversation, Piedmont, BBC.

Video, které jste mohli minout: Koráli vypadají nevinně, ale zdání klame. Podívejte se na jejich lov.