Revoluce robotů se bát nemusíte. Práci seberou až našim potomkům...

Ačkoliv kompletní soběstačnost pracovních robotů je zřejmě ještě několik desetiletí daleko, už nyní je zvyšující se automatizace práce na statistikách znát. Řada odborníků varuje, že lidstvo bude kvůli příchodu levnější pracovní síly skrze robotiku v dohledné době čelit bezprecedentnímu nárůstu nezaměstnanosti. Nové studie ekonomů však říkají, že na černé scénáře à la miliardy lidí bez práce prý nedojde – naopak se máme těšit na novou revoluci v pojetí práce.

Technologická nezaměstnanost

Před rizikem skokové nezaměstnanosti vlivem technologické změny nevarují zlí jazykové poprvé – mezi nejtypičtější příklady z minulosti patří hnutí ludditů z období průmyslové revoluce, jehož členové rozbíjeli tovární stroje kvůli tomu, že měly brát řemeslníkům práci. Nakonec však průmyslová revoluce 19. století namísto nezaměstnanosti způsobila naprostý opak, totiž obrovský ekonomický růst a základ dnešní podoby světa.

Současné obavy z vlivu automatizace na nezaměstnanost, případně přímo rizik pro existenci lidstva vlivem vývoje skutečné umělé inteligence, však nepramení jenom z řad běžných dělníků – varují před ními i významní podnikatelé, vědci a inovátoři jako Elon Musk, Stephen Hawking či Bill Gates. Vzhledem k zvyšující se chytrosti strojů nejsou v ohrožení jenom manuální obory, ale i novináři, doktoři a další profese "pracující hlavou".

Ne každému je podobné vyvolávání obav z nových technologií po chuti. Mezi kritiky kritiků se nyní zařadila i skupina odborníků z amerického Silicon Valley, kteří v otevřeném dopise z počátku měsíce zdůrazňují potřebu stálé inovace. Minulé vlny technického pokroku, tvrdí jejich zpráva, vzdor prvotním obavám vždy počet pracovních míst i mezd zvýšily. Proč by nynější vlna měla být odlišná?

Za pravdu jejich snaze mírnění strachu z automatizace dává aktuální dvojice nových studií. Zatímco jedna pochází z Harvardovy univerzity, druhou vypracovala konzultantská firma KcKinsey & Company. Obě se shodují v tom, že minimálně v příští dekádě se ztráty práce obávat nemusíme, právě naopak.

Miliony nových míst

Neznamená to, že trh práce nečeká řada radikálních změn. Namísto práce pro gigantické fabriky se však mají zájemci o práci připravit na určitou decentralizaci. McKinsey například odhaduje obrovský nárůst tří typů nových pracovních platforem: v prvé řadě stránek hledajících nové talenty metodikou sociálních sítí (jako je dnes Linkedin), v další řadě explozi individuálních služeb (nástupci taxikářské aplikace Uber) a nakonec i aplikace pomáhájící tvořit jiné aplikace crowdsourcing, editor Knack), které pomohou rozšířit počítačovou gramotnost bez nezbytné nutnosti ovládat klasické programování. V souhrnu by tyto měly do světové ekonomiky přilít nových 2,7 bilionů nových dolarů – ekvivalent ekonomiky Velké Británie.

Dalším novým trendem má být širší lovení talentů po celém světě. Metody digitálního hledání by měly učinit pracovní trh notně fluidnější, než jaký je dnes. Až 570 milionů lidí by se tak mohlo dočkat lepších pracovních podmínek, než jaké mají dnes. Spekuluje se rovněž, že vyšší dostupnost informací a digitální svobody by mohly zlepšit pracovní podmínky. S tím, jak si zaměstnanec bude moct ve své zemi původu vybrat ze stále širší nabídky prací pro zahraniční korporace, by mohlo dojít na vyšší distribuci výdělků po celém světě, i vyšší paletu výběru práce – změnit povolání bude prý snazší než kdykoliv dříve. Na druhou stranu je pravda, že zřejmě přibude i nemalé nejistoty – lze totiž očekávat, že k živnosti na způsob freelancera, který bude plnit spíše menší zakázky pro více zaměstnavatelů, bude okolnostmi donuceno mnohem více lidí než dnes.

Ani po tomto období, kdy už začnou umělé inteligence dosahovat skoro úrovně lidí, se podle knihy výzkumníka MIT Thomase H. Davenporta nemáme bát konce světa zaměstnanosti. Spíše než přelévání identické profese do rukou strojů lze dle Davenporta očekávat, že stroje budou lidem parťákem namísto konkurentem – v této fázi po roce 2030 raketově přibude pozic, v nichž budou lidé o stroje pečovat, radit jim, zdokonalovat jejich kód či vymýšlet kreativní možnosti jejich užití. Studie argumentuje, že aby byly budoucí společnosti konkurenceschopné, nebudou si moct dovolit pominout vychytávání chyb zkušenými lidskými pracanty. Jde zde navíc další veskrze pragmatický argument pro lidskou zaměstnanost – kdyby byli všichni lidé nezaměstnaní, stěží by někdo s nadšením kupoval stále nové produkty...

Ladislav Loukota