Řekni mi, jakou hudbu posloucháš, a já ti řeknu, do jaké společenské třídy patříš!

Září, rok 1970. Janis Joplin nahrává svoji nejznámější píseň Cry baby, která je později vydána na jejím posledním albu Pearl. Jeho vydání se Janis ale už nedožila. Zemřela o měsíc později na předávkování drogami v pouhých 27 letech. Přesto stihla svojí tvorbou ovlivnit celou generaci – ať už její hudbu lidé poslouchali, nebo ne.

Joplin – psychedelická femininistka?

Janis Joplin – symbol feminismu, boje proti rasismu a především symbol celé květinové generace a představitelka tzv. bílého soulu a psychedelického rocku. Hudba a hudební interpreti vždy definovali, ale také byli do jisté míry definováni určitou generací, společenskou situací, sociální skupinou, subkulturou... Sociologové z Vancouverské univerzity ale nedávno potvrdili, že hudební vkus také odráží společenskou třídu, do níž jedinec patří.

Studie se dotýkala diskutovaného sociologického tématu, zda je třída doprovázena specifickým kulturním vkusem nebo zda jsou „elity“ definovány širokou škálou preferencí, na základě kterých se odlišují od ostatních. „Šířka hudebního vkusu není primárně spojena se třídou, třída ale jako taková určité hudební styly filtruje“, řekl Gerry Veenstra, autor studie a profesor sociologie na univerzitě. Sociální třída tedy silně formuje naše kulturní postoje jako takové.

Jste bohatí? A máte rádi klasiku?

Ze závěrů studie vyplývá, že chudší lidé měli obecně tendenci poslouchat country, disco, oldies, heavy metal a rap. Oproti tomu lidé z vyšších tříd preferovali poslouchání klasické hudby, jazzu, blues, popu, rocku, reggae, chorálů a muzikálovou tvorbu. Studie také zjistila, že bohatství ani vzdělání nemají na šíři hudebního vkusu zásadní vliv. Na druhé straně faktory jako je věk, pohlaví, imigrační status či etnicita hudební vkus značně definují. „Hudba, kterou lidé preferují, má silný vliv na vytváření samotných hranic jednotlivých tříd. Hudební styl, který se nejnižším třídám nelíbil nejvíc, je preferován lidmi z nejvyšší třídy a naopak,“ dodal profesor Veenstra.

Společenská třída, do které jsme se narodili nebo dostali, má vždy významný formativní vliv na náš vkus, který se pak nejvýrazněji projevuje v oblasti spotřeby. Spotřebním zbožím však nejsou pouze věci denní potřeby, ale patří mezi ně také kultura a umění, které odráží náš vkus. A vkus vždy byl a stále je odrazem určité třídní příslušnosti. Nejde pouze o generační či čistě (sub)kulturní záležitost.

Sociologická studie, kterou nedávno provedli vědci z University of British Columbia ve Vancouveru v Kanadě, se zúčastnilo šestnáct set respondentů z Toronta a Vancouveru. Respondentům byla pokládána baterie otázek zjišťujících jejich zálibu napříč jednadvaceti hudebními žánry. Hudební vkus tak můžeme vedle oblečení, značky telefonu či auta zařadit jako další významný statusový symbol.

text: Pavla Janoušková