Raketoplán budoucnosti bude mít brzy své revoluční motory

Společnost SpaceX v noci z neděle na pondělí vypustila další raketu Falcon9, jejíž první stupeň opět bezpečně přistál na kosmodromu. Tato recyklace raket omezit má snížit vysokou cenu letenky na oběžnou dráhu - již relativně brzy se však možná obejdeme bez nápadu SpaceX. Britská společnost Reaction Engines totiž nedávno získala kritické zdroje, které umožní vybudování kritické části demonstrátoru jejího raketoplánu Skylon. Ten by mohl změnit podobu letů do kosmu jednou provždy.

S jedním stupněm až do kosmu

Zatímco všechny dnešní raketové nosiče totiž spoléhají na více postupně "odpadávajících" stupňů, Skylon je takzvaný SSTO - Single Stage to Orbit čili "Jeden stupeň až na oběžnou dráhu". Jako vesmírné letadlo se má Skylon vznést i přistát na běžné letecké dráze, což by krom redukce plýtvání i výrazně usnadnilo údržbu. Jaké je tajemství Skylonu? Jeho revoluční hybridní motory SABRE.

Ty totiž mají v teorii disponovat jak režimem proudového pohonu, tak i možností fungovat jako motor raketový. Může se to zdát být triviální, oba druhy reaktivního pohonu se však od sebe významně liší - efektivnější proudové motory totiž generují tah spalování atmosférického kyslíku, zatímco raketové si okysličovadlo vozí sebou. Rozdíl kriticky ovlivňuje design typů motorů i jejich využití.

SABRE není první nápad podobného druhu - jeho koncept ostatně sahá až do 60. let - může však atmosférický režim využívat v doposud rekordních rychlostech a výškách především skrze komplexního nápadu chlazení a stlačení řídkého atmosférického kyslíku. Předchůdci motorů SABRE měly pohánět i evropský raketoplán HOTOL, tento byl však zrušen. V roce 1989 proto jeden z vedoucích pracovníků jeho vývoje založil společnost Reaction Engines, s níž se snaží nástupce HOTOL zrealizovat v raketoplánu Skylon.

Nový závod o vesmír

Byl to dlouhý boj s větrnými mlýny, minulý týden však Reaction Engines na letecké show ve Farnborough oznámili, že získali kritické finance nezbytné pro další fázi vývoje - vybudování demonstračního motoru. Evropská kosmická agentura přispěje 10 miliony librami, Kosmická agentura Spojeného království už 50 miliony, dalších 20 milionů pak přihodí aeronautický konglomerát BAE Systems. Pozemní verze motorů by mohla vzniknout do čtyř let. Co bude následovat, bude záležet na tom, jak SABRE v životní velikosti uspěje při testech.

V optimálním případě spojené evropské agentury a korporace přispějí dalšími sumami pro vývoj létajícího demonstrátoru. Pokud půjde vše podle plánů, skutečný Skylon by mohl vzniknout někdy mezi lety 2025 až 2030. Sluší se však dodat, že v minulosti byl už nápad podobného ražení několikrát zrušen na právě vlivem technických problémů a vysoké ceny vývoje.

Typickým příkladem jednostupňový americký raketoplán VentureStar, který mohl podobně spoléhat jenom na jeden létající stupeň - tentokrát vlivem ultralehkých materiálů a spalování vně komory. Projekt však NASA zrušila v roce 2001 kvůli problémům s pevností palivové nádrže a zvyšujícím se nákladům. Neúspěšný VentureStar tehdy vyšel přibližně na miliardu dolarů a přesto se nikdy nevznesl. Pokud se mu má Skylon alespoň přiblížit, a optimálně být i úspěšnější, budou tak nynější finance muset být jenom první dotací z mnoha.

Ladislav Loukota