Opravdu se psi a kočky nesnášejí? Genetická nenávist mezi nimi rozhodně nevládne

Dnes je toto tvrzení nesmyslné, a to úplně. Psi a kočky pro sebe nejsou nepřáteli – rozhodně ne většími než jiná zvířata, která žijí vedle sebe. Tak proč je tedy právě nepřátelství mezi kočkami a psy tak příslovečné? Pochopitelně to vychází z historie. Abychom to úplně pochopili, musíme se vrátit do středověkých evropských měst.

Populace psů a koček ve městech nikdo dříve nekontroloval – ani porodnost těchto vlastně divokých zvířat. Obě skupiny těchto zvířat se živily ve městech stejným zdrojem potravin – odpadky, které produkuje lidská společnost. Je zcela logické, že se psi a kočky ve městech dostávali do menších i větších konfliktů, a v dobách, kdy byla o potraviny nouze, spíše do větších. A protože středověk ani novověk nebyla právě doba, kdy se lidé přejídali, byly krvavé konflikty psů a koček na denním pořádku.

Psi i kočky mají své období důvěry

Problém byl především v tom, že přestože obě skupiny žily ze stejného zdroje, jsou příliš odlišné na to, aby spolu dokázaly nějak komunikovat. Kočky pocházejí z osaměle žijících predátorů, takže nejsou schopné číst emoce z výrazů jiných tvorů – psi to mají přesně obráceně. Pokud tedy nějaký konflikt hrozil, nebyla zvířata schopná ho odvrátit.

Geneticky však žádná nenávist mezi kočkami a psy nevládne. Je tedy poměrně jednoduché zařídit, aby se kočka a pes stali přáteli. Oba druhy totiž mají v mládí něco, čemu se říká období důvěry. U koček je to doba mezi 4–8 týdny, u psů mezi 5–12 týdny. Pokud v této době poznají, že od daného tvora nehrozí nebezpečí, berou ho jako přítele – nebo ho alespoň nechápou jako konkurenta nebo nepřítele.