Připravte se na první zemědrap světa!

Mrakodrapy jsou už více než sto let přirozenou součástí evoluce velkoměsta a mnozí předpovídají jejich zářnou budoucnost až do podoby enormních superkonstrukcí zvaných arkologie. Co když je ale namísto toho budoucnost stavařiny uložena pod zemský povrch? Obrovské budovy zapuštěné do terénu by mohly pročistit siluetu měst i přinést úspory ve vytápění. První podobnou stavbu navrhuje vybudovat architektonická společnost v Mexico City.

Pod zemí se stylem

Bydlení pod zemským povrchem není žádnou novinkou – od zemljanek a podobných miniaturních staveb se mezi něj vlastně může řadit i první lidský příbytek, totiž jeskyně. V poslední době však idea získává na pozornosti vlivem lepší tepelné izolace stavby od svého prostředí – podzemní budovy jsou tak téma, které se objevuje jak v chladnějších zemích kvůli šetření na energiích, tak i v teplejších oblastech naopak pro snazší udržování nižších teplot uvnitř budov. Moderní prefabrikované podzemní stavby mohou být stoprocentně odolné vůči vodě, jednoduše obyvatelné a přirozeně prosvětlené. Navíc nemají problém se silným větrem, což je další bolístka při výkyvech počasí.

Zajímavosti

Tohle bude zemědrap

Doposud však těchto výhod využívali především malé projekty, jako například vila Malator ve Walesu, která je přirozeně zakomponovaná do svahu a nabízí luxusní bydlení. Jiným příkladem je podobná vilka v polské části Slezska, která rovněž působí dojmem příbytku záporáka z Bondovky. Jejich kladů, jak estetických, tak při správné konstrukci i praktických, si však mohou stále výrazněji všímat i velké korporace a velkoměsta.

Ta doposud pod zemí stavěla (krom dopravy) především kryty civilní obrany, později využívané i soukromými společnostmi. Údajné sídlo organizace WikiLeaks Pionen (ve skutečnosti datový server společnosti Bahnhof), zabudované do protijaderného krytu u Stockholmu, je z prvních příkladů takového postupu. Zcela nové velkostavby zapuštěné do terénu by však přinášely více výhod než pouhá úprava reliktů ze studené války.

Za zemědrapem do Mexika

Inovovaný přístup k podzemním stavbám ve větším měřítku ukazuje právě projekt "zemědrapu" z architektonické spolerčnosti BNKR Arquitectura. Její vize by podzemní velkostavbu umístila přímo do samého centra Mexico City k hlavnímu náměstí Zocalo. Právě snaha vměstnat novou budovu do historického centra Mexico City byla ostatně na počátku nápadu stavět pod úrovní terénu – jedná se o jediný způsob, jak zachovat historickou siluetu města nedotčenou. Při troše fantazie si lze ekvivalent této stavby představit i zapuštěný třeba do Václavského náměstí, aniž by radikálně změnil siluetu staré zástavby jako výšková stavba.

Architekti BNKR si zvolili koncept obrácené pyramidy, která dosahuje hloubky až 304 metrů. Domov by v ní přitom mohlo najít až 100 tisíc obyvatel. I tento koncept má samozřejmě nemálo kritiků, kteří poukazují jak na přílišné technické problémy s přirozeným osvětlením, tak i nepředvídatelné problémy při konstrukci stavby. Prozatím tedy není vůbec jisté, zdali koncept vznikne.

Projekt BNKR může být první vlaštovkou stejně jako ojedinělým výstřelkem. Nelze si však nevšimnout, že nebe nad světovými metropolemi je už přeplněné, a i přes inovace v architektuře mrakodrapů by mohlo být řešením zavrtat se naopak dolů. Budoucí města by dokonce mohla výrazně protěžovat podzemní stavby. Nejenže by jejich obyvatelé totiž ušetřili za (pokud se očekávání vyplní) stále dražší zdroje, ale navíc by tyto stavby umožňovaly vytvářet lokální zdroje potravin.

Ladislav Loukota