Přestalo platit základní pravidlo genetiky. Testy otcovství jsou od listopadu k ničemu

V listopadu letošního roku vyšla nenápadná vědecká práce, které většina médií nevěnovala větší pozornost. Na život obyčejných lidí ale bude mít mnohem větší dopad než slavné studie o černých dírách nebo subatomárních vazbách.

Pravda je v DNA

Genetika je obor nesmírně dynamický – neexistuje v něm mnoho jistot. Je tak mladý, že vlastně všechny „posvátné krávy“ byly zabity dříve, než se tu usadily. Jednou z mála, které brali vážně takřka všichni a nečekaně dlouho dobu, byla „mitochondriální DNA“.

To slovní spojení zní děsivě, ale není nutné se děsit, ve skutečnosti to tak složité není. Zkusíme vše maximálně zjednodušit: lidé mají DNA nejen v buňkách, ale také v mitochondriích. To jsou takové malé továrny na energii, které máme v těle. Jejich DNA je od té v buňkách odlišná v několika věcech, pro praxi je ale nejdůležitější jediný: V případě mtDNA dochází zejména u živočichů k tzv. maternální dědičnosti – je známo, že drtivá většina mitochondriální genetické informace je děděna pouze po matce. Výjimkou jsou např. kvasinky, u nichž každý z rodičů při pohlavním rozmnožování přispívá do celkového genofondu svých potomků napůl (biparentální dědičnost). Maternální dědičnosti mtDNA lze využít pro různé genetické analýzy a byla na jejím základě určena i migrace lidstva. Posledním společným předkem všech lidských mitochondriálních DNA (neboli mDNA) je tzv. mitochondriální Eva – tedy genetická pramatka lidstva, první žena lidského druhu, která může být předkem nás všech.

A co je zásadní – právě z mitochochondriální DNA se také odvozuje v genetických testech po celém světě otcovství; dá se totiž snadno poznat, co patří otci a co matce, když se mitochondriální DNA dědí jen po mateřské linii.

Kdo byl otec?

Dává to celé smysl, je to užitečné a používané vědci z mnoha oborů po celé planetě. A současně je to zcela mrtvé... Od listopadu totiž víme, že nic z toho neplatí! Právě v listopadu totiž vyšla v odborném časopise PNAS studie, která vše, co víme o genetické pramáti Evě, postavila na hlavu, a s tím i naši schopnost rozpoznat spolehlivě otce. Genetik Shiyu Luo totiž popsal tři rodiny ve Spojených státech, kde se mitochondriální DNA předává také po otcovské linii.

Doktor Luo pracuje jako lékař v Cincinatti, kde se mu do péče dostal malý chlapec s podivnou poruchou, která vypadala jako porucha mitochondriální DNA. Hlubší analýza ukázala, že chlapec je ve skutečnosti ještě divnější – 40 procent genů mDNA u něj pochází od jeho dědečka. Tím okamžikem se stal v podstatě jakousi Rossetskou deskou genetiky; pro genetiky neocenitelným zdrojem informací o tom, jak ve skutečnosti naše genetická informace může fungovat.

Doktor Luo pak provedl kompletní genetické testy na dalších rodinách a dospěl k šokujícímu závěru: podobná anomálie se objevila u celkem tří rodin! Je sice velice vzácná, o tom není sporu, ale existuje a lékaři a další vědci po ní začnou nyní pátrat.

Pro forenzní vědu, která pátrá po příbuzných nebo vyhodnocuje příbuzenské vztahy je to ale těžká rána – jako by přestala platit jedna z těch největších jistot, které v tomto oboru po půlstoletí panovaly. Jaký to bude mít dopad, zatím není známé – studie je totiž příliš čerstvá; rozhodně ale dojde k množství zpochybnění genetických testů po celém světě.

Současně ale tento objev ukazuje, jak málo toho ještě víme o fascinujícím světě genetiky a lidské genetické informace – takové objevy lidské poznání posouvají mnohem dále...

Text: MK

Věda a technika

Dívka, která má TŘI biologické rodiče! Jak je to možné?