Přepište dějiny: Kartáginci, vládci starověkého světa, měli evropské geny!

Dnešní Tunisko je krásná země s nádhernými plážemi a skvělou infrastrukturou pro turisty – ale rozhodně při jeho návštěvě nikoho nenapadne, že právě odsud se vládlo světu… A přece je to pravda.

Kartágo, město, které leželo jen kousek od dnešního Tunisu, bylo fungující demokracií již v době 500 let před naším letopočtem. Měli zde dvoukomorový parlament, který antičtí myslitelé dávali jako vzor jak Řekům, tak Římanům. Kartáginské osady ležely po celém Středomoří, patřil jim celý Pyrenejský poloostrov, Sicílie a řada míst v Řecku i na východní části Mediteránu. A navíc drtivá většina těchto zisků byla vybojována pomocí obchodu a diplomacie, nikoliv zbraněmi! Na to také Kartágo nakonec doplatilo – až na několik elitních jednotek a tradičně bojovnou rodinu Barcasů vlastně nemělo stálou armádu, takže delší boj s legiemi Říma nemělo šanci vyhrát. Ale kdo vlastně Kartáginci byli?

Historici tvrdí, že Kartáginci byli potomci Féničanů – tedy obyvatel dnešního Libanonu. Antičtí kronikáři vyprávěli, že Kartáginci se považovali za obyvatele fénického města Tyros, odkud odešli, když bylo dobyto nepřáteli. Jenže nové vědecké studie naznačují, že všechno to možná bylo úplně jinak…

Rekonstrukce Kartágince, foto: UoNZ

Mezinárodní vědecký tým totiž v květnu 2016 vydal analýzu kompletního mitochondriálního genomu 2500 let mrtvého muže z kartágské citadely Byrsa. Jde o 19–24 starého muže, jemuž se mezi archeology říká „Ariche“. Měl velmi robustní postavu – měřil sice „jen“ 170 centimetrů, ale tělo jako dnešní desetibojař. Muselo jít o zástupce vládnoucí vrstvy, byl totiž pohřben s množstvím šperků, amuletů a mrtvých skarabů, tedy s typickou výbavou kartáginského velmože. Vědci zatím nebyli schopní zjistit příčiny jeho smrti…

Jeho DNA je úplně první, kterou se z Kartága podařilo získat, proto je její analýza tak důležitá. A výsledky jsou o to překvapivější: tým, který ji analyzoval, zjistil, že DNA patří k dnes velmi vzácné haploskupině „U5b2cl“, tedy genetické skupině se společným předkem. Její původ se s vysokou pravděpodobností nachází někde na severu Středozemí – zřejmě na Pyrenejském poloostrově!

Výsledky této studie byly zveřejněny v odborném časopise PLOS ONE. Podle profesorky Lisy Matisoo-Smithové, které vedla jednu z částí výzkumu, patří výše popsaná haploskupina k jedněm z nejstarších v Evropě. Je spojována s populacemi lovců a sběračů, v dnešní Evropě ji již prakticky není možné najít – má ji necelé procento Evropanů. „Naše výzkumy ukazují, že nejbližší genetický příbuzný starověkého Kartágince dnes žije v Portugalsku,“ popsala profesorka. Vědci analyzovali i DNA dnešních Libanonců, ale ani u jediného se jim nepodařilo tuto haploskupinu objevit!

Co z toho vyplývá?

To je otázka… O Kartágincích toho víme jen pramálo: drtivá většina informací o nich pochází od jejich nepřátel – tedy od Řeků a Římanů. Ukazuje se ale, že tyto zvěsti mohou být spíše zkazkami než odrazem reality…

Kartágo dnes

V dnešní době z Kartága zbývají jen trosky, nutno ale dodat, že trosky značně malebné. Leží asi 15 kilometrů od hlavního města Tunisu a dodnes zde můžete vidět řadu dobových dokladů, z nichž si můžete představit, jak tato světová metropole vypadala. Z doby Kartáginců se sice nezachovalo téměř nic, ale mnohem více památek tu zůstalo na Římany, kteří se zde po poražení impéria usadili.

Hlavními lákadly jsou Antoniovy lázně, Acropolium a fascinující Museum Kartága.