17. září 2024 14:00
Martin Kolář

Jak mluvit s dětmi o povodních? Je důležité vědět, co jim říct a kdy sehnat pomoc

Opustit náhle svůj domov jen s pár věcmi a obavami, jestli se do něj ještě někdy bude možné vrátit, je nesmírně těžké a traumatizující i pro dospělé. Děti všechno sice mohou vnímat trochu jinou perspektivou, ale to neznamená, že mimořádné události neprožívají stejně silně a emocionálně.

Stres se bude v následujících dnech a týdnech týkat mnoha dětí z řad těch, na které nějak dopadly události spojené s povodní. Podle dětských psychologů z organizace Centrum Locika se to může projevit různě, obzvláště pokud se jedná o děti různého věku.

Mohou se objevit problémy se spánkem, se soustředěním, změny nálad nebo různé úzkosti a obavy, i některé drobnější fyzické problémy, třeba se zažíváním. Organismus takto zpracovává, co se přihodilo. Jak se ale v takových chvílích mají chovat příbuzní?

Fyzický kontakt, rutina a bezpečí

Jednou z nejdůležitějších věcí je s dětmi o jejich pocitech mluvit – a to tak, aby byly při rozhovoru v bezpečí a klidu, zajímat se o jejich názor, vysvětlovat situaci, dát jim zkrátka dost bezpečného prostoru, aby mohly mluvit o strachu, o tom, co si myslí, a o všem, co je trápí. Dejte jim šanci oplakat, co ztratily, ať už je to domov, oblíbené oblečení nebo hračky.

Přečtěte si také: Horší povodeň než v roce 1997. Tohle jsem tu ještě neviděl, říká starosta zatopeného Lipova

Psychologové zároveň radí, že pokud to jde, je třeba i v mimořádné situaci ideální pokračovat v navyklých rutinách a rituálech. I když jste třeba v evakuačním centru nebo u příbuzných. Před spaním byste se dětem měli obzvláště věnovat, a také jim často opakovat, že spolu jste v bezpečí.

Fyzický kontakt také pomáhá, a je dobré v tomto kritickém období dítě častěji objímat. Děti totiž v těžkých chvílích potřebují být nablízku rodině a přátelům emocionálně i fyzicky, což uvádí i Český červený kříž. Dobrým „lékem“ je humor a pohyb.

Některé rodiče prý občas vyděsí, když si jejich děti začnou na traumatickou událost hrát, začnou ji třeba přehrávat s hračkami. Mají pak tendenci takové hry utnout nebo rovnou zakázat, psychologové to ale rozhodně nedoporučují. Naopak zdůrazňují, že takto se děti s traumatickou událostí vyrovnávají.

Kdy už jít za odborníkem?

Pokud dítě od rodičů dostane blízký kontakt, trpělivost a čas, má podle psychologů dobrou šanci se postupně z prožitého otřesu a stresu z povodní zotavit. Někdy jde ale prožité trauma bohužel do takové hloubky, že nepomůže ani veškerá péče, kterou rodiče jsou schopní doma poskytnout.

Čtěte také: Do 11 let žádný chytrý telefon. Mobilní operátor radí rodičům, jak chránit zdraví dětí

Poznat, kdy už na to rodič sám nestačí, a je třeba kontaktovat odborníky, není někdy jednoduché. Obecně ale platí, že pokud problémy trvají beze změny déle než měsíc, nebo se dokonce zdá, že se zhoršují, je lepší se poradit alespoň s praktickým lékařem, který doporučí další postup.

Zdroj: Centrum Locika, HZS ČR, Český červený kříž.

Video, které jste mohli minout: Totální devastace, popsal primátor Opavu po povodních. Voda zničila halu i historický areál

Martin Kolář

Externí redaktor Prima COOL a Prima ZOOM

Populární filmy na Prima Zoom