Krysí horečka zabíjela i v Česku, velké riziko se při povodních často ignoruje. Čemu se musíte vyhnout?

VIDEO: Domy zatopené až po střechu. Letecké záběry ukazují rozsah katastrofy na Opavsku

Rychlý úklid a likvidace nejviditelnějších škod je to první, co má každý majitel nemovitosti postižené povodní na mysli. Vše má ale svá pravidla a než se vrhnete na blátem pokryté a osychající zbytky své domácnosti, vyplatí se chvíli přemýšlet.

Základní pravidlo zní nebrat nic do holých rukou. Rukavice, nejlépe hygienické, gumovky a ideálně rouška jsou naprostý základ. Pokud máte povrchovou ránu nebo odřeninu, v žádném případě se nebroďte záplavovou vodou. Ta se nejspíš prohnala kanalizací a všemi septiky proti proudu, smetla králíkárny, propláchla čističky odpadních vod a vyprázdnila sousedům popelnice.

Bezprostřední záchranu lidí po opadnutí vody střídají úklidové práce

Balená voda je v oblastech postižených povodněmi klíčovou komoditou

9 Zobrazit galerii

Nesahejte si do oka, hrozí vám nákaza. Úklid v Šilheřovicích na Opavsku

S úklidem po povodni se lidé prali v roce 2013 v Křešicích na Litoměřicku

9 Zobrazit galerii

Přečtěte si také: Česko nasazuje armádní vrtulníky. Obří stroje zvládají během povodní obdivuhodné věci

První a zároveň největší problém je s nezávadnou vodou. Ani k tak jednoduchému úkonu, jakým je mytí rukou, nemůžete použít vodu ze studny nebo vodovodu. Ideální je voda balená, která patří po každé povodni k nejžádanějším artiklům. Můžete se bez obav napít a lahví vody se dokonce i provizorně osprchovat. Pokud se vám ale přes balenou vodu prohnala povodeň, musíte ji před použitím převařit nebo radši rovnou vylít. Neviditelné bakterie zůstávají nebezpečné i po opadnutí povodně a najdou si cestu i pod víčka plastových lahví.

Pravidla základní hygieny po záplavách shrnuje na svých stránkách Státní zdravotní ústav (SZÚ). Kromě ochranných pomůcek a dezinfekce všech předmětů roztokem sava a vody v poměru 1:9 striktně doporučuje zlikvidovat všechny potraviny včetně obsahu lednic a mrazáků, jež se, byť na krátkou dobu, ocitly bez elektřiny. Pryč musí i neotevřená papírová, sáčková, látková a celofánová balení a všechny potraviny, které nebyly hermeticky uzavřené.

1997: Otrokovická laguna hrůzy

Asi nejhorší popovodňová situace z hlediska hygieny v tomto směru panovala v roce 1997 v zaplavených Otrokovicích. Zatímco všude již záplavy opadly, tady se v obřím bazénu ocitlo celé sídliště a ve vodě hluboké místy až tři metry zůstalo ponořené téměř měsíc. Hned na začátku pohromy 10. července voda vyplavila popelnice, očesala dozrávající ovoce a zabila domácí zvířata, hlavně králíky a slepice. V následujících horkých letních týdnech se čtvrť Baťov s paneláky i stovkami Baťových domků změnila v páchnoucí lagunu kalné a silně kontaminované vody plné odpadků a mrtvých žížal.

Vydat se sem představovalo extrémní zdravotní riziko, což platilo hlavně pro příslušníky pluku civilní ochrany z Bučovic. Vojáci v celotělových pogumovaných oblecích často po ramena ve vodě tlačili nebezpečnou břečkou čluny s evakuovanými obyvateli Baťova, kteří si ze svých domovů chtěli vyzvednout nezbytné věci. Před vstupem do vody sice vojáci kvůli dočasnému posílení imunity dostávali injekce gama globulinu, přesto se jakákoliv oděrka nebo škrábnutí rychle zanítily.

Záludná krysí horečka

Velmi nebezpečnou chorobu způsobuje bakterie Leptospira icterohaemorrhagiae. Leptospiróza se šíří vodou kontaminovanou močí hlodavců a po povodních je vedle žloutenky typu A, úplavice, salmonelózy, břišního tyfu, tularemie nebo tetanu hlavním zdravotním rizikem. „Zejména situace po opadnutí velké vody, kdy se lidé brodí v tůních, bahně, zatopených sklepech a podobně, zvyšují riziko nákazy leptospirózou, protože voda kontaminovaná močí nemocných hlodavců je výborným vehikulem při dalším přenosu pohyblivých spirálovitých bakterií na člověka i další zvířata,“ varuje Státní zdravotní ústav.

Leptospiróza – hlavně její těžká forma známá jako Weilova choroba nebo také krysí horečka – může skončit smrtí. V minulosti na ni během povodní zemřeli čtyři lidé, z toho dva záchranáři pracující v záplavovém území. Podle SZÚ výskyt tohoto onemocnění v populaci po povodních na Moravě (1997) a v Čechách (2002) vzrostl dokonce 3-5násobně.

Mohlo by vás také zajímat: MAPA: Povodně pustoší Česko, přesouvají se do nižších poloh. Kde hrozí největší nebezpečí?

Hlavním nosičem původců jsou potkani nebo krysy. Základními příznaky krysí horečky jsou, jak název napovídá, vysoké teploty kolem 40 °C se zimnicí a třesavkou, dále bolesti hlavy a svalů hlavně na zádech (šíje) a v lýtkách, nevolnost a zvracení, přidává se žloutenka a zvýšená krvácivost sliznic. Takový stav už vyžaduje intenzivní léčbu na infekčním oddělení nemocnice.

Zdroj: Státní zdravotní ústav, Ministerstvo zdravotnictví ČR