Pouhých 20 minut v přírodě snižuje hladinu stresového hormonu
I krátký kontakt s přírodou výrazně přispívá našemu zdraví a zlepšuje duševní pohodu. Jenže... najdete si 20 minut pro sebe?
Že se dlouhodobá stresová zátěž negativně projevuje na lidském psychickém i fyzickém zdraví již delší dobu víme. Někteří značné stresové vypětí bohužel nezvládnou a chtě nechtě navštíví lékaře s prosbou o předpis na utišující medikament. Věda nám však ukazuje, že existuje i jiný způsob, jak „být v pohodě“. Podle amerických vědců stačí pro snížení stresu pouhých 20 minut pobytu v přírodě. Výzkum publikovaný v odborném časopise Frontiers in Psychology totiž ukázal, že i takto krátká doba přispívá k výraznému snížení hladiny stresového hormonu. Navíc nic nestojí.
Zázračná příroda
Přemíra stresu je vážný civilizační problém dnešního světa. Například analýza analytické společnosti Gallup z roku 2018 je více než přesvědčivá. Dle zjištění je téměř polovina všech dospělých Američanů vystresovaná. Chronický stres je přitom spojován s řadou zdravotních problémů, jako je úzkost, deprese, bolest hlavy, vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, zažívací obtíže, problémy se spánkem a jinými zdravotními nepříjemnostmi. Ačkoliv mnoho dřívějších výzkumů naznačilo, že kontakt s přírodou pomáhá zmírnit stresovou reakci těla a umírnit symptomy související se stresem, dosud nebyly účinky přírody zcela pochopeny a identifikovány. „Víme, že trávení času v přírodě snižuje stres, ale až doposud nebylo jasné, jak dlouho, jak často nebo jaký zážitek z přírody bude pro nás přínosem,“ uvedla ve svém prohlášení vedoucí studie MaryCarol Hunterová z University of Michigan. Podle vědkyně stačí pro účinné snížení hladiny stresového hormonu kortizolu 20 až 30 minut pobytu v přírodě. Nemusí jít přitom o les nebo park, nýbrž o jakékoliv místo, které v nás evokuje pocit přírody. Jak je tedy patrné, pro vstřebání blahodárných účinků přírody není vyloženě nutné trávit mimo domov nekonečné hodiny nebo dlouhé dny.
Bez internetu a telefonu
Zajímavého výzkumu se účastnilo 36 obyvatel amerického města Ann Arbor ve státě Michigan, kde se také nachází hlavní kampus Michiganské univerzity. Téměř všichni dobrovolníci byli ženy ve věku od 22 do 68 let. Účastníci museli svůj čas trávit nejméně 3krát týdně po dobu alespoň 10 minut ve venkovním prostoru, který v každém interagoval přírodu. Praktická studie probíhala po dobu 8 letních týdnů během loňského června a července. Aby se minimalizovaly faktory, o nichž je známo, že ovlivňují stres, pobyt v přírodě byl povolen pouze za denního světla. Kromě chůze bylo povoleno také sezení, ovšem aerobnímu cvičení se měli dobrovolníci raději vyhnout. Zákaz se týkal také přístupu na internet, telefonování, konverzace nebo četby. Jinými slovy se tímto způsobem vědci snažili docílit maximálně nerušeného souznění s přírodou.
Pozitivní výsledky
Čtyřikrát během studie (každé dva týdny) každý z účastníků poskytl vzorky slin před a po svém pobytu v přírodě. Odborníci pak nashromážděné vzorky použili k měření hladiny stresového hormonu kortizolu. Kromě jiného zkoumali třeba trávicí enzym AMS (alfa-amyláza) a jiné látky, o nichž je známo, že souvisí se stresem. A co chemická analýza prozradila? Podle zjištěných výsledků úroveň kortizolu všech účastníků klesla v průměru o 21 % poté, co strávili požadovaný čas v přírodě. Účinky byly nejvýraznější v případech, kdy se pobyt v přírodě pohyboval mezi 20 a 30 minutami. I po uplynutí této doby hladina stresového hormonu sice klesala, ovšem o dost pomaleji. V průměru o 28 % klesly také hladiny jiných enzymů, nicméně pouze tehdy, když dobrovolníci strávili většinu času v přírodě sezením než chůzí.
Procházka místo léků
I když jsou výsledky MaryCarol Hunterové velmi zajímavé, studie má svá omezení. V prvé řadě nebyl počet účastníků nijak velký a zároveň nebyli demograficky různorodí. Nová zjištění tedy nemusí platit pro širší skupinu světové populace. Výzkum se rovněž soustředil pouze na poklesy v biomarkerech týkajících se stresu. Na druhou stranu prezentované hodnoty jasně podporují předchozí bádání, která pobyt v přírodě považují za lidskému zdraví velmi prospěšný. Není tedy úplně vyloučeno, že namísto klasických prášků na předpis budou lékaři v dohledné době předepisovat „přírodní pilulku“. Ostatně již nyní se tak děje nejen ve Spojených státech, ale také v Evropě. Úžasné přitom je, že tato účinná metoda nic nestojí a každý si ji může naordinovat kdykoliv sám. Zázračné účinky přírody jsou zkrátka nepopiratelné. Novými výsledky američtí vědci zároveň upozorňují na stále se rozšiřující urbanizaci a zvyšující se náklady na zdravotní péči. Lidé tráví mezi zdmi stále více času jak během pracovního procesu, tak při volnočasových aktivitách. Netřeba připomínat, že k neblahému trendu výraznou měrou přispívají sociální sítě, digitální doba a touha po pohodlí. Text: Petr Smejkal