Posvátný hmyz, který žije v lidském zadku

Když o někom řekneme, že leze komusi do zadku, většinou tím myslíme podlézavost spojenou s touhou po kariérním vzestupu. Ale někteří brouci lezou lidem do rekta, neboť je to jejich parazitická životní strategie.

Hovniválové

Odborný výraz „koprofág“ se dá přeložit odporným „hovnožrout“. Broukům živícím se výkaly zvolila evoluce na první pohled poněkud nevhodnou strategii. Vždyť co je to savčí trus? Nepotřebný, nestravitelný odpad obsahující množství znečištěné vody. Ovšem taky epitelání buňky ze střev a něco střevní zoofauny a fytoflóry, jež opustily střevo spolu s výkalem.

A ty už jistou výživnou hodnotu mají. Zahrabaná kulička trusu slouží vyvíjejícím se larvám, ale trusem se živí i dospělci. A není jich málo. „Anglický termín dung beetle je jakž takž synonymem současného pojetí českého slova hovnivál. Momentálně označuje chrobáky (Geotrupidae) cca 150 koprofágních druhů), hnojníky cca 1500 koprofágních brouků a vrubouny (více než 5000 koprofágních brouků),“ píší F. Xaver a J. Sedláček v časopise Živa. Hovniválové investují do svého potomstva neuvěřitelnou energii. Nejde jen o vytvoření samotné kuličky, ale i o její dopravení do podzemního hnízda. Samotná kulička je výrazně větší a samozřejmě mnohonásobně těžší než brouk.

V extrémním případě byla zaznamenána kulička, jež vážila 72krát více než tvor, který ji válel. Brouci mají svou v ekosystému nezastupitelnou úlohu, kdy zahrabávají a přemisťují trus, čímž vlastně hnojí širší okolí. Pár vrubounů dokáže přemístit i kilogram trusu, přičemž samec může během válení vyměnit samici, která mu s tím pomáhá. O hotové kuličky se dokonce svádějí líté boje. Každý druh savce má jiné složení trusu (stačí jen porovnat masožravce a býložravce), což umožňuje změnu potravních preferencí během života jednotlivých druhů koprofágů.

„V době, kdy se vykrmují dospělci, s oblibou navštěvují trus omnivorů (všežravců, pozn. autora) nebo predátorů bohatý na dusík, zatímco v době hnízdění upřednostňují trus býložravců – hlavně kvůli velikosti exkrementů (velké množství potravy pro larvy),“ píší autoři zmiňovaného článku.

Scarabiasis

Příběh čtyřleté indické holčičky popsaný v časopisu India Pediatrics vypadá docela bizarně. Během vyměšování jí přes konečník vlezl do těla tvor patřící do příbuzenstva hovniválů. Anglické označení scarabiasis použité ve článku odkazuje na příbuzenstvo skarabů (např. známý vruboun posvátný Scarabaeus sacer), posvátných brouků válících si svou kuličku. Ti se pro dávnověké Egypťany stali předlohou pro sluneční božstvo a symbolem zmrtvýchvstání.

Dívka žila ve vesnickém prostředí a v jejím bezprostředním okolí se „skarabiové“ běžně vyskytovali. Není divu, vždyť díky dostatku kravských výkalů měli velmi příhodné životní podmínky. Nakonec se s bolestmi, nechutenstvím a dalšími příznaky dostala až k lékaři. Brouci nalezení během hospitalizace v dívčině těle měřili od 0,5 do 0,7 cm. Během několika ataků byla napadena celkem osmi jedinci. „Nebyly zaznamenány příznaky jako fekální inkontinence, krvácení z konečníku, horečka či břišní nadýmání,“ píší autoři článku Scarabiasis v Indian Pediatrics a přiznávají, že podobné případy jsou hlášeny jen velmi vzácně. Bohužel se jim v době psaní příspěvku nepodařilo určit jedince do konkrétního druhu, takže víme jen to, že se jednalo o některého z hovniválů.

Příroda dokáže překvapit. Někdy svou krásou, jindy krutostí, a někdy jen prostě naprosto nečekanými souvislostmi. Jako například tím, že posvátný brouk leze lidem do zadku...

Topi Pigula