Pokud na ulici potkáte migranta, nečekejte žádnou exotiku – bude to nejspíš Ukrajinec nebo Slovák

Podle ředitelky odboru azylové a imigrační politiky ministerstva vnitra ČR Pavly Novotné je největší a poměrně stabilní cizinecká populace na území Česka z Ukrajiny, tvoří ji asi 117 000 lidí. Následují Slováci se 111 000 lidmi a Vietnamci čítající 59 000 lidí. Pro srovnání podle Českého statistického úřadu ke konci roku 2016 pobývalo v Česku 493 400 cizinců.

Další v pořadí jsou občané Ruska (39 000 lidí), Německa a Polska (po 20 000), Bulharska a Rumunska (po 13 tisících) a na 9. a 10. místě jsou občané USA (9000) a Mongolska s 8000 lidmi. Mluvíme o cizincích, kteří mají povolení k dlouhodobému pobytu nad 90 dní anebo s povolením trvalého pobytu.

Dostat v Česku azyl není jen tak

O azyl v Česku nejčastěji žádají opět Ukrajinci – jen za prvních osm měsíců roku 2017 to bylo 324 žádostí z celkem 974. Druhý nejvyšší počet žádostí podali občané Ázerbájdžánu, a to 90. Dalších 79 žádosti pak podali občané Gruzie. Azyl ale za stejné období získalo jen 23 lidí. Za celý rok 2016 pak o azyl v Česku požádalo 1475 cizinců. Pro srovnání v letech 2010–2013 se počet žadatelů pohyboval pod tisícovkou, dříve ale nebylo výjimkou několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 000 žádostí.

Silná migrační vlna posledních let Českou republiku zcela minula. V rámci nelegální tranzitní migrace jsou podle Novotné zachycovány desítky lidí, v loňském roce to bylo asi 140 lidí. Ti ale nesměřovali do Česka a Česká republika tedy není cílovou destinací nelegální migrace.

Tou ostatně přestává být i Evropská unie, kde se počty migrantů vrátily na čísla z roku 2012 (pro připomenutí v té době v Česku vládl kabinet Petra Nečase). Ještě v roce 2016 členské státy Evropské unie poskytly azyl celkem 710 395 uprchlíkům a poskytly průchod dalším 14 200 lidem hledajícím ochranu. To je více než trojnásobek toho, kolik uprchlíků ve stejném roce přijaly Spojené státy, Austrálie a Kanada dohromady.