Po lidské civilizaci nezůstane ani stopa, ukazuje myšlenkový experiment

Lidská civilizace je na počátku 21. století všudypřítomná – na naší planetě už není jediného místečka, kam by ještě nepronikla. Ale přesto, kdyby náhle zkolabovala, co by po nás vlastně zbylo?

Myšlenkový experiment

Kdyby náš svět zkolaboval, třeba ve všeničící jaderné válce, co by po nás zbylo? Kdyby se za 50–60 milionů let na Zemi objevila nějaká další inteligentní civilizace, zaznamenala by vůbec, že jsme existovali?

Samozřejmě není možné na takovou otázku odpovědět pomocí klasické vědy, ale už stovky let existují takzvané „myšlenkové experimenty“. Tuto techniku původně vymysleli jezuité, kteří svým studentům nutili představu světa, kde neexistuje Bůh – a nutili je, aby z této (podle nich) úmyslně nepravdivé vize odvozovali nějaké pravdy o našem reálném světě.

S chytrým myšlenkovým experimentem teď přišel spisovatel Peter Brannen, který pomocí této úvahy chtěl ilustrovat, jak křehká je naše lidská civilizace a co by z ní vlastně zbylo po desítkách milionech let. Jeho základní myšlenka zní: „Kdyby měli dinosauři technologickou civilizaci, byli bychom vůbec schopní to zjistit?“ Samozřejmě ví, že dinosauři by něčeho takového schopní nebyli, ale jeho experiment současně prokázal, že bychom to nebyli schopní zjistit. A proč to všechno? Spisovatel chce, abychom si uvědomili, jak nicotná je naše vlastní civilizace a že po ní nemusí vlastně zbýt vůbec nic.

Dinosauři by měli času dost

Brannen píše: „Pokud by během posledních asi sedmi tisíc let vlády na Zemi dinosauři získali vysokou inteligenci, začali s těžbou na asteroidech a dělali to pak stovky let, mohli pak udělat snadno jednu poslední chybu. Jeden z asteroidů, které směrovali na oběžnou dráhu planety a který se chystali vytěžit, mohl mít špatně propočítanou dráhu – a nakonec mohl smést jejich civilizaci z povrchu Země. Jediné co můžeme říci je, že asteroid opravdu na Zemi dopadl a že fosilní důkazy ukazují, že život po jeho dopadu vypadal úplně jinak než před ním.“

Prakticky vše, co technologická civilizace umí vytvořit, se rozpadne v horizontu milionů let – koroze, entropie, geologický rozklad i pohyby kontinentů jsou podle Brannena natolik silné faktory, že po desítkách milionů let by se po jakékoliv technologické civilizaci zhruba současné technické úrovně nezachovalo prakticky nic, možná až několik supertrvanlivých artefaktů, jež bychom ale stejně interpretovali nejspíš úplně špatně...

Podle Brannenova myšlenkového experimentu je ale také možné, že by se dinosauři vyhladili v jaderném konfliktu, který přišel ještě před dopadem asteroidu – ten pak jen definitivě pohřbil všechny stopy po vyspělé dinosauří civilizaci. Ani důkazy o explozi ničivých jaderných bomb nebo raket bychom už dnes nebyli schopní najít. Jediným by totiž byla radiace pocházející z takových explozí – a poločas rozpadu toho nejdéle existujícího izotopu je asi 16 milionů let, což znamená, že případné atomovky z triasu nebo jury se už dávno rozplynuly v proudu času.

Text: Martin Kolář