Pijete alkohol? Globální studie zjistila, že „bezpečné množství“ neexistuje

Nejkomplexnější výzkum svého druhu odsuzuje dokonce i jednu sklenku denně. Hrozící rizika totiž nejisté přínosy značně převažují.

Zatímco se většina posledních studií soustředila na možné zdravotní přínosy umírněného pití alkoholu, ta aktuální se zaobírá směrem zcela opačným. Autoři rozsáhlé metaanalýzy zpracovali několik předchozích bádání, v jejichž rámci pracovali s údaji 28 milionů lidí z celého světa. Závěry ale mnohé nepotěší: s ohledem na možná rizika neexistuje žádná „bezpečná míra“ alkoholu. Jak se tedy zdá, ani příležitostní „ochutnávači“ svému zdraví příliš nedopřávají. Je však třeba správně pochopit možná rizika, neboť i běžné přecházení přes ulici je svým způsobem nebezpečné.

Největší pijani jsou Dánové

Studie byla zveřejněna v mezinárodním lékařském časopise The Lancet. Podle všeho se alkohol jen v roce 2016 podílel na 2,8 milionech úmrtí. Pravidelná konzumace alkoholu totiž může mít nenávratné dopady na orgány a tkáně v lidském těle. Zatímco „nárazové“ popíjení alkoholu může vést ke zranění nebo otravě, dlouhodobá závislost v řadě případů vede k sebepoškozování nebo násilí. „Předchozí studie našly ochranné účinky (alkoholu) za určitých podmínek. My jsme ale zjistili, že zdravotní rizika spojená s alkoholem se zvyšují s jakýmkoliv množstvím,“ upozornil vedoucí studie Max Griswold z Ústavu pro měření a hodnocení zdraví (IHME) na Washingtonské univerzitě. Celosvětově alkohol pije jedna třetina obyvatelstva, což odpovídá asi 2,4 miliardám lidí. Potíž je ale v tom, že ačkoliv jsou zdravotní rizika při konzumaci jednoho alkoholického nápoje denně malá, s již mírně vyšším množstvím rychle rostou. Zatímco nejvíce pijáků žije v Dánsku, nejmenší spotřebou se pyšní Pákistán (asi 0,8 %) a Bangladéš (zhruba 0,3 %).

Nebezpečný alkohol

Aktuální závěry braly v úvahu 694 předchozích studií (1990–2016), jejichž součástí byly údaje 28 milionů lidí ze 195 zemí. Z výsledků jasně vyplývá, že konzumace alkoholu byla v roce 2016 sedmým nejčastějším faktorem předčasných úmrtí. U osob ve věku 15–49 let se podílel na 3,8 % úmrtí u žen a 12,2 % v případě mužů. Alkohol je také výrazně spojován s výskytem smrtelné rakoviny. Například každý z 13 případů rakoviny prsu ve Spojeném království nějak souvisí s alkoholem. Mladší ročníky pak doplácejí na zranění na silnicích a sebepoškozování.

Vědci zároveň poukazují na skutečnost, že předchozí studie, které se zabývaly přínosy alkoholu na lidské zdraví, měly četná omezení. Častokrát výsledky pramenily z nepřesných statistik prodejů alkoholu a zároveň přehlížely nezákonný obchod a domácí výrobu. Výzkumníci sice připouštějí, že alkohol může za určitých podmínek snížit rizika srdečních chorob, ovšem zároveň takové přínosy označují za statisticky nevýznamné. Obdobně dopadly také pozitivní účinky alkoholu na diabetes. Rizika zkrátka značně převyšují potenciální přínosy, upozornil autor globálního výzkumu.

Malé množství, velké riziko

Konzumace jednoho alkoholického nápoje denně (asi čtvrt litru piva o 4,5 % alkoholu) totiž zvyšuje riziko vývoje jednoho z 23 zdravotních problémů o 0,5 %. S každou sklenicí navíc se pak procentuální riziko značně násobí. Například o pouhý jeden nápoj více se rizika vyšvihnou na hrozivých 7 %. Obecně lze tedy říci, že ačkoliv nízká hladina alkoholu nabízí určitou ochranu před srdečními chorobami včetně cukrovky a mrtvice, zdravotní rizika tyto nejisté účinky značně převažují.

Text: Petr Smejkal