Papuánce baví technologie a sociální sítě, říká oceněný vědec

"Obyvatelé státu Papua-Nová Guinea za poslední léta prodělali velký civilizační skok," antropolog Martin Soukup z Filozofické fakulty Univerzity Palackého, který získal speciální Cenu Nadačního fondu Neuron za zkoumání sociálních vazeb obyvatelstva státu Papua-Nová Guinea.

Mnoho lidí se diví, že Soukup má spoustu přátel z ostrovního státu na Facebooku. "Ano, ti lidé vypadají jinak, mají jiný způsob myšlení, ale jsou to lidé současného světa jako my. Jejich život se radikálně proměnil," řekl. Dodal, že například v jedné vesnici, kam jezdí bezmála deset let, ho dříve budilo ze spánku ticho, dnes je to pípání textových zpráv a hudba z mobilů.

Krásy Papui-Nové Guinei můžete obdivovat v dokumentu Lengguru: Ztracený svět dnes ve 20.55 na Prima ZOOM.

Společenskou změnu, kterou Papuánci prošli, zachytil Soukup v knize Antropologie a Melanésie s příznačným podtitulem Z doby kamenné do kyberprostoru.

V Náprstkově muzeu je nyní výstava s názvem Lovci lebek, kde návštěvníci uvidí předměty ze života Papuánců, z nichž mnohé pocházejí ze Soukupových sbírek. Soukupovi se název výstavy nelíbí právě pro změnu, kterou země prošla. Část výstavy je věnována Asmatům, kanibalům a lovcům lebek, kteří možná snědli Američana Michaela Rockefellera v 60. letech minulého století.

Soukup původně vystudoval elektrotechniku se zaměřením na číslicovou a řídicí techniku. Bavila ho do chvíle, kdy náhodou vyslechl přednášku o antropologii. Chtěl být také hercem. Své zkušenosti z jeviště dnes využívá při přednáškách, které zakončuje například verši od Jana Skácela.

Nadační fond Neuron založil matematik a podnikatel Karel Janeček. Vědecká rada fondu navrhuje na ceny špičkové vědce, kteří ovlivnili úroveň poznání ve svých oborech a věnují se práci s mladou generací vědců. Ceny uděluje ve dvou kategoriích: pro mladé vědce a za přínos světové vědě. Fond financují mecenáši vědy.

ČTK