Je díky pandemii čistší vzduch? Nový výzkum přišel s jasným závěrem

Mnoho emisí oxidu uhličitého má na svědomí lidská činnost Zdroj: iStock

Pandemie měla podle řady odborníků přinést ulehčení životnímu prostředí, když uhlíkových emisí lidstvo produkovalo skutečně o 6 procent méně než dříve. Přesto spokojenost není na místě.

V roce 2020 se celý svět zpomalil a mnohé jeho části se z rány, kterou lidstvu zasadil SARS-CoV-2 a opatření proti jeho šíření, dosud nevzpamatovaly. Úlevy se měla dočkat alespoň zemská atmosféra. Jenže důvodů k radosti nakonec není tolik, kolik by se dalo při omezení průmyslu či letecké dopravy očekávat.

Pokles #CO2 #emise v roce 2020 v jednotlivých zemích. Příčinou opatření a omezení v souvislosti s #COVID19. #climatechange #změnaklima #pandemic #coronavirus #environment pic.twitter.com/Qqjrx8AV7g
— Jáchym Brzezina (@Jachym) January 17, 2021

Méně uhlíkových emisí

Vyprodukovali jsme sice o celých 6 procent méně uhlíkových emisí, které jsou hlavní příčinou hromadění oxidu uhličitého v zemské atmosféře a následného skleníkového efektu, jenže ze dvou nedávných a na sobě nezávislých měření atmosférického CO2 vyplynuly pro mnohé možná docela šokující informace. Vědci totiž zjistili, že zřejmě máme v atmosféře nejvíc oxidu uhličitého za poslední tři miliony let.

To je samozřejmě pouze fundovaný expertní odhad, stoprocentně je ale jisté, že je ho nejvíc za dobu, co atmosférický oxid uhličitý měříme, tedy za posledních 60 let. Od počátků průmyslové revoluce se hladiny CO2 v atmosféře zvýšily až o 50 procent. A to všechno i přes pandemií způsobené snížení naší uhlíkové stopy.

📈 418.08 ppm #CO2 in the atmosphere for the 27th week of 2021 📈 Up from 415.76 ppm a year ago 📈 NOAA Mauna Loa data: https://t.co/WxFPTcniYz 📈 📺 🗞Weekly https://t.co/DpFGQoYEwb graphics now available for print media & screens at https://t.co/IOhNjEr8dj 🗞 📺 pic.twitter.com/GnBg6h6fPo
— CO2_Earth (@CO2_earth) July 5, 2021

Ke změně je nutné větší snížení emisí

Samozřejmě, emise a atmosférická koncentrace nejsou úplně totéž. Ne všechen CO2 mají navíc na svědomí lidé a z toho, co vyprodukujeme, zachytí polovinu oceány a stromy. Na oceány to má však velmi ničivý dopad a stromů zkrátka není na planetě dost. Takže přestože 6 procent zní jako poměrně vysoké číslo, podle vědců zdaleka nestačí na zásadní zlepšení situace. Na to, aby se tento globální trend zvrátil, by podle expertů bylo potřeba emise omezit o 20 až 30 procent, a to po dobu celých 6 měsíců.

„Dokud budeme oxid uhličitý produkovat, bude se nám v atmosféře hromadit,“ tvrdí geochemik Ralph Keeling. „To, že byla místy i polovina lidské populace v lockdownu a stejně hodnoty atmosférického CO2 spadly jen o 6 procent, by mělo být drsným připomenutím toho, jak strašlivě těžké bude dostat emise na nulu a kolik práce před sebou máme,“ dodává.