Padal k zemi 40 minut. Pilot popsal hororový zážitek, při němž uvíznul v bouřkovém mraku
Katapultovat se z letadla ve výšce 14 kilometrů je samo o sobě nesmírně nebezpečné a pro člověka to s sebou nese mimo jiné i rizika plynoucí z náhlé dekomprese. O to větší štěstí měl americký pilot William Rankin, který v roce 1959 takový kousek přežil, přestože ho strhla divoká bouřka.
K tomu, abychom si uvědomili, jak brutální to musel být zážitek, pojďme si připomenout světový rekord, který má na kontě Rakušan Felix Baumgartner. V roce 2012 skočil až ze stratosféry a jeho devítiminutový pád sledoval celý svět.
Oproti tomu na pádu amerického pilota a veterána ze druhé světové i korejské války Williama Rankina nic dobrovolného nebylo. V červenci roku 1959 letěl ve své stíhačce F-8 Crusader nad Jižní Karolínou, když se dostal do potíží. Aby se vyhnul masivním bouřkovým mrakům, vystoupal až do výšky 14 300 metrů – a v téhle kritické chvíli mu selhal motor.
Stoupal i padal
Neměl v tu chvíli na výběr moc řešení. Aby si zachránil život, nezbylo mu než se katapultovat do prostředí téměř bez kyslíku a mrazu okolo -50 stupňů Celsia. Okamžik po opuštění kabiny byl brutální. Kvůli náhlé dekompresi mu začala téct krev z nosu, úst i očí. „Měl jsem pocit, jako by se mi břicho nafouklo na dvojnásobnou velikost. Nos mi málem explodoval,“ popsal Rankin později pro časopis Time. Při katapultáži navíc ztratil jednu rukavici, takže mu ruka okamžitě začala omrzat.
To nejhorší ale mělo teprve přijít. Rankin totiž vpadl přímo do bouřkového mraku, kterému se tak snažil vyhnout. Šlo o obří kumulonimbus, mohutný oblak, co sahal napříč celou troposférou. Uvnitř takového mraku panují extrémní podmínky, silné vzestupné a sestupné proudy, krupobití, námraza i blesky.
Rankin věděl, že nesmí otevřít padák příliš brzy, jinak by nahoře umrznul nebo se udusil. Spoléhal na automatiku, která měla padák uvolnit ve výšce 3000 metrů. Jenže když se padák nakonec otevřel, vězel pilot pořád ještě v kumulonimbu. Silné turbulence s ním okamžitě začaly zmítat a bouře ho místy vynášela vzhůru, někdy se propadl dolů; podle jeho odhadů tyhle výškové výkyvy byly místy i 1800 metrů velké. „Cítil jsem šokující chlad po celém těle. Kotníky a zápěstí mě pálily, jako by mi na kůži někdo přiložil suchý led,“ vzpomínal Rankin na minuty strávené mezi blesky a krupobitím.
A nebyla to krátká doba. V bouřkovém mraku trávil neuvěřitelných 40 minut a málem mu došla i nouzová zásoba kyslíku, než se konečně dostal ven. Ani přistání nebylo lehké, skončil v hustých větvích a hlavou narazil do stromu. Přesto z celého zážitku Rankin vyvázl jen s omrzlinami a lehkou dekompresní nemocí. Zemřel až o mnoho let později, v krásném věku 88 let.
Zdroj: Time, Air Force Times, The Aviation Geek Club
Video, které jste mohli minout: Schizofrenik se pokusil shodit Američana do kolejí, ukazují záběry. Muž o vlásek unikl smrti