Efekt McColloughové: Nebezpečný optický klam je pro vědce stále záhadou

Ne všechny optické klamy jsou jen pro zábavu – tento skýtá i nemalé nebezpečí. Poctivě si přečtěte instrukce, ať vás důsledky nepronásledují ještě dlouho...

Pozor, tentokrát se nepodíváme na klasický optický klam, u něhož zakroutíme hlavou nad složitostmi našeho vnímání a za pět minut o něm už nevíme. Tento jev, známý jako efekt McColloughové, totiž může mít dlouhodobé účinky – podle studií pozmění naše vnímání až na bezmála tři měsíce. Na co se tedy raději nedívat?

Záhadný jev

V polovině 60. let přišla americká psycholožka Celeste McColloughová s šokujícím popisem tohoto jevu, který se stal prvním zástupcem takzvaných náhodných přetrvávajících efektů. Zmíněná náhodnost spočívá v tom, že praktické důsledky jevu závisí na směru bílých a černých čar. Vystavení těmto obrázkům po dobu deseti minut může vést ke změnám ve vnímání až po dobu 2,8 měsíců – a to se vážně vyplatí zkoušet jen na vlastní nebezpečí!

Samotný jev spočívá ve sledování dvou obrázků – jednoho s horizontálními čárami v černé a červené barvě a druhého s vertikálními čárami v zelené a černé barvě. Pokud budete po dobu několika minut střídat v několikasekundových intervalech pohled na tyto dva obrázky, dostaví se účinek – a to když se pak podíváte na třetí obrázek s bílými a černými čárami. Měli byste v něm vidět zelenou a červenou barvu, přestože tam samozřejmě žádná není. Při dostatečně dlouhém experimentování můžete tyto barvy vidět i u dalších černobílých podnětů, například při čtení knih či textu na počítači; což skutečně žádná výhra není.

Na vlastní nebezpečí

Pro vyzkoušení přikládáme raději jen tříminutové video, jehož poctivé sledování povede k efektu v délce maximálně několika desítek minut. Pokud však mermomocí chcete tento jev vyzkoušet na vlastní kůži, na YouTube najdete i mnohem delší verze, jejichž následky mohou trvat mnohem déle; anebo jen stačí střídavě se dívat na oba barevné obrázky dostatečně dlouho.

Takzvané paobrazy jsou subjektivní vjemy vyskytující se po dlouhém vystavení smyslových orgánů určitým podnětům. Jinak řečeno – pokud se na nějaký předmět díváte dostatečně dlouho, obraz na sítnici zůstane i poté, co daný předmět už nevidíte. V tomto případě je náš vizuální systém stále přesvědčen, že se díváme na barvy, přestože tomu tak už není. Jak je však možné, že zrovna tato kombinace obrázků vede k tak dlouhodobým důsledkům, to je pro vědeckou obec stále záhadou. Každopádně si na ně dejte pozor!

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský