Omikron: Jak nebezpečná je nová varianta covidu a proč ji přejmenovali?
Nová varianta covidu se jmenuje Omikron
Zdroj: Getty Images
Nová varianta covidu se jmenuje Omikron
Zdroj:
Getty Images
Evropa čelí dalším problémů kvůli nové varianta covidu-19. Takzvaná varianta omikron je podle dosavadních zjištění nebezpečnější než delta.
Ačkoli se v posledních měsících ve vztahu k nemoci covid-19 nejčastěji mluví o variantě delta, která se ukázala výrazně nakažlivější než původní podoba viru, vědci a lékaři nadále pokračují ve sledování dalších potenciálně nebezpečných variant. Virus totiž nadále mutuje a vyvíjí se, což může vést ke slabším, ale i mnohem silnějším variantám.
Byť se obecně předpokládá, že větší množství mutací povede spíše ke snížení smrtnosti samotného viru, podle BBC toto tvrzení rozhodně neplatí univerzálně. Navíc nejde jen o údaj smrtnosti, silná nakažlivost může vést k masivnímu nárůstu pacientů, zahlcení nemoc a následně k úmrtím v důsledku nedostatečné nemocniční péče. Proto vzbuzuje výraznou nervozitu nejnovější varianta zvaná omikron.
Co dokáže omikron?
Tato verze covidu byla původně označována jako B.1.1.529 a byla poprvé nahlášena v Jihoafrické republice teprve 24. listopadu 2021. Zde došlo v posledních týdnech k rapidnímu nárůstu nakažených, což vyústilo v zaznamenání právě nové verze covidu-19, která má podle údajů Světové zdravotnické organizace velké množství mutací, z nichž některé vzbuzují oprávněné obavy. Především co se týče schopnosti viru efektivněji člověka infikovat a rovněž reinfikovat poté, co již léčbou nákazy prošel. Rychlejší mutace totiž viru pomáhá, aby se rychleji šířil a dokázal obejít reakci lidského imunitního systému.
Aktuálně se pracuje na studiích, které mají detailně variantu omikron prozkoumat, nicméně informace z Jihoafrické republiky jasně ukazují přinejmenším na fakt, že kromě vyšší nakažlivosti (jeden nakažený nakazí v průměru dvě další osoby) je pro omikron typický větší dopad na organismus mladých lidí. Dřívější varianty covidu-19 přitom byly vnímány jako nebezpečné pro osoby staršího, především pak důchodového věku, jenž je spojen s oslabením imunity a dalšími chorobami. Ostatně právě mladí lidé se v letních měsících nejčastěji odmítali očkovat a jako důvody mnohdy uváděli silné zdraví či skutečnost, že již nemoc dříve měli.
Problémem je neočkovanost
Agentura AP uvádí, že nakažení omikronem jsou často osoby mladší, které nově končí i na jednotkách intenzivní péče. „Vidíme nyní výraznou změnu v demografickém profilu pacientů s covidem-19,“řekla na tiskové konferenci ke koronaviru Rudo Mathivhaová, vedoucí jednotky intenzivní péče nemocnice v johannesburské čtvrti Soweto. „Dostávají se k nám mladí lidé, třicátníci i lidé mezi dvaceti a třiceti. Někteří mají mírný průběh, jiní ale závažnou formu a někdy končí na jednotce intenzivní péče,“ podtrhla lékařka.
Zároveň však lékařka doplnila, že problém je skutečnost, že není asi 65 procent z pacientů očkováno a většina ze zbylých dostala jen první dávku vakcíny. Ve věkové skupině od 20 do 40 let je to ale ještě výrazně méně. Ostatně neproočkovanost může být hlavním důvodem, proč ke vzniku dalších nebezpečných variant bude v dalších měsících docházet. Zatímco země Západní Evropy či Spojené státy americké hlásí vysoká procenta proočkovanosti, právě méně vyspělé země jako Afrika, případně země, kde se lidé odmítají očkovat (jako Česká republika), mohou být zdrojem dalších mutací viru.
Faktem nicméně je, že v afrických zemí hraje velkou roli v neproočkovanosti obyvatelstva nedostatek financí a také nedostatek vakcinačních látek. Pokud se navíc potvrdí výrazná zmutovanost omikronu, dá se očekávat, že na virus nebudou tolik působit dosavadní vakcíny, které jsou aktuálně aplikovány již ve své třetí dávce. Ačkoli se dá očekávat, že dosavadní vakcíny budou do jisté míry schopné snížit dopady nové formy viru, společnosti Moderna a Pfizer již oznámily, že by měly být začátkem roku 2022 schopné uvést na trh modifikovanou verzi vakcinační látky speciálně pro omikron. Obecně se očekává, že farmaceutické společnosti zareagují na mutaci viru do 100 dní.
První případy po celé Evropě
V Německu již byly potvrzeny první dva případy nákazy variantou omikron. Nakažení přiletěli 24. listopadu do Mnichova z jihu Afriky a jsou nyní v izolaci, informovalo podle agentury DPA ministerstvo zdravotnictví spolkové země Bavorsko. Varianta omikron byla odhalena rovněž v Itálii. Úřady v rakouském Tyrolsku oznámily, že mají podezření na variantu omikron u člověka, který se vrátil z jižní Afriky a měl pozitivní test na koronavirus. Německo také prověřuje další podezření na nákazu omikronem v západoněmeckém Hesensku.
Člověk, u kterého panuje podezření na infekci novou variantou koronaviru, byl plně očkován proti nemoci covid-19. Na letiště ve Frankfurtu nad Mohanem přiletěl dotyčný 21. listopadu, během týdne se u něj rozvinuly příznaky covidu a nechal se otestovat. Teď je doma v izolaci. Výsledky sekvenování by mohly být v několika příštích dnech, uvedla agentura DPA. Nakažení již byli zaznamenání i v Nizozemsku či Belgii. V Nizozemsku byla nákaza zatím potvrzena u 13 osob. Potvrzení výskytu má i Česká republika. Kvůli šíření nové varianty viru začaly být omezovány vstupy do jednotlivých zemí.
Tento obrazek zachycuje klicove mutace ve spike proteinu varianty Omicron s vysvetlenim jejich potencialni funkce. pic.twitter.com/NEu4d6nnT2
Dosud WHO identifikovala pět znepokojivých variant koronaviru: alfa, beta, gama, delta a nově omikron. O stupeň níže jsou sledované varianty (variants of interest), mezi něž patří lambda či mí. Po řeckých písmenech byly pojmenovány i některé jiné varianty, ty však nesplňují kritéria pro zařazení do těchto dvou kategorií. Dalším písmenem na řadě po mí mělo být ný, po kterém následuje ksí. WHO však použila omikron.
To vedlo ke spekulacím, zda se nevyhnula písmenu ksí kvůli obavám z hněvu čínského prezidenta, napsal list The New York Times. WHO se totiž řídí anglickými přepisy řecké abecedy, které se v případě vynechané dvojice píší „nu“ a „xi“. Anglický přepis jména čínské hlavy státu Si Ťin-pchinga je „Xi Jinping“.
Mluvčí WHO Tarik Jašarević vysvětlil, že řecké písmeno ný (v angličtině nu) je velmi snadno zaměnitelné ve výslovnosti s anglickým termínem „new“, což česky znamená nový. A termín ksí (v angličtině „xi“) podle něj organizace nepoužila, protože to je v některých regionech běžné příjmení. Zároveň doplnil, že se WHO snaží při pojmenovávání nemocí hledat takové názvy, které neuráží žádné „kulturní, sociální, národní, regionální, profesní nebo etnické skupiny.“
