Oceány se mění k horšímu. Ani ne tak pro zvířata, jako pro člověka!
Oceánské dno je nejméně prozkoumaným prostorem naší planety. Oblíbené klišé praví, že povrch Měsíce známe lépe než dno pod hladinou našich oceánů. A možná už současný stav nestihneme zaznamenat.
V oblasti přírodních věd není prestižnějšího časopisu, než americký Nature. Co se objeví v něm, je bráno ve vědeckém světě podobně, jako svatý grál v tom mystickém. A právě Nature uveřejnil článek od mezinárodního desetičlenného týmu autorů o neuvěřitelně rychlé změně mořských ekosystémů. Jedná se o předpověď účinků změny klimatu na mořskou biodiverzitu.
O změně klimatu kolují v tisku velmi rozporuplné, navzájem si odporující informace, vycházejí někdy až z bizarních zdrojů. K těm ale Nature nepatří. "Změny v biodiverzitě vidíme jako reakci na změnu klimatu. A jsou mnohem rychlejší, než v posledních milionech let, ale možná rychlejší, než byly v celé historii planety," nechal se slyšet jeden z autorů studie, mořský ekolog Benjamin S. Halpern z University of California v Santa Barbaře.
Oč jde? Mořský ekosystém pokrývající 70% naší planety reaguje na změnu klimatu s nebývalou rychlostí. Na jednu stranu oteplování oceánů vyhovuje teplomilnějším druhům, jejich diverzita roste, na stranu druhou je to na úkor mnoha jiných organismů, které se změnám nepřizpůsobí a vyhynou. Některé zmizí dříve, než věda vůbec stihne zaznamenat jejich existenci. „Voda drží a vede teplo mnohem účinněji než vzduch. Pro druhy žijící ve vodě je teplota okolního prostředí hlavním hnacím motorem jejich životů," říká Halpern. Ve studii vědci vycházeli z nejnovějších scénářů vývoje koncentrací skleníkových plynů zvaných Representative Concentration Pathways (RCPs).
„Oteplení oceánu dominuje v nárůstu energie, uložené v klimatickém systému, což představuje více než 90 % energie akumulované mezi lety 1971 a 2010 (vysoká spolehlivost). Je prakticky jisté, že se svrchní vrstva oceánu (0-700 m) od roku 1971 do roku 2010 oteplila a pravděpodobně se oteplila v období od 70. let 19. století do roku 1971. V globálním měřítku je oteplení oceánu největší poblíž povrchu, přičemž horních 75 m se v období 1971 - 2010 oteplilo rychlostí 0,11 [0,09 až 0,13]°C za dekádu,“ píše se v Páté hodnoticí zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC), který vychází mimo jiné z RCPs.
Co to znamená? Otepluje se svrchní vrstva oceánů, tedy ta, která zahrnuje z hlediska biodiverzity extrémně bohaté korálové útesy. Autorům studie Climate velocity and the future global redistribution of marine biodiversity se povedlo předpovědět budoucí vývoj téměř 13 000 druhů žijících v různých místech oteplujících se oceánů. Jedná se o nejkomplexnější předpověď budoucího vývoje. A ta říká, že se tamní život začal zcela radikálně měnit. Na první pohled to může vypadat, že globální oteplování může mít tendenci ke zvýšení druhového bohatství.
Ale rozsáhlé invaze druhů, kterým změna teplot nebude vyhovovat, mohou homogenizovat dnes odlišné skupiny, což bude mít za následek vysokou míru lokálních vyhynutí. A co víc, části oceánu v současnosti známé svou ohromující rozmanitostí (korálové útesy) se mohou stát biologickou pouští. "Nejhorší klimatické scénáře ukazují, že mnoho druhů se přesune z tropů, které se pro ně stanou příliš horké. Vždycky je tu šance, že korálové druhy budou také moci migrovat a vytvořit nová společenství. Ale můj odhad je, že to se nestane a výsledkem bude ztráta mnoha společenstev, " říká Halpern.
Vědci odhadují, že ani chladné oblasti pólů se nestihnout přizpůsobit dostatečně rychle. Existuje sice jistá naděje, že lídři světových velmocí se pokusí vzít v potaz toto nebezpečí a promítnout do reálné politiky. Ale přesto je varování jasné. „Pro některé lidi může být tato změna blahodárná, ale pro ostatní to bude katastrofa. Pokud je vaše kultura závislá na druzích pocházejících z vašich vod, může se stát, že velká část vaší identity zmizí!"
Text Topi Pigula