Obamův rozpočet pro letectvo odhaluje bizarní tvář budoucího letectví

Jak by mohla vypadat stíhačka budoucnosti?

V plánu jsou roje dronů, lasery i nové atomovky.

Nově schválený rozpočet amerického letectva odhaluje celou paletu novinek včetně laserových zbraní a autonomních rojů dronů až po strategie zaměřující se na vesmír. Netřeba říkat, že operuje i s dalším navýšením pro dálkově ovládané letouny, které by měly stále více pracovat ve vzájemné poloautomatické součinnosti, a podporou programu F-35. Soustřeďuje se však i na kreativní využití již existujících výzkumů a projektů.

Něco starého, něco nového, něco vypůjčeného

Typickým příkladem staronového projektu je budoucí bombardér B-21, který by měl nahradit jak dosavadní flotilu B-1B, tak i staré a osvědčené B-52. Letoun nezapře notnou podobnost bombardéru B-2, využívá však novější technologie (mimo jiné motor Pratt & Whitney F135 vytvořený pro F-35) a má se v počtu operačních kusů minimálně vyrovnat necelým 80 dnes sloužícím strojům B-52. Mírně byl však rozpočet navýšen i pro údržbu mezikontinentálních balistických atomových střel a vývoj nové atomové střely středního dosahu LRSO.

Ne vždy ale musí pokročilejší technologie platit zároveň i za ty nejlepší. Typickým příkladem budiž aktuální nasazení víc jak půlstoletí starého amerického vrtulového stroje OV-10 Bronco proti ISIS. Podle amerického námořnictva šlo doslova o "excelentní nápad", protože pomalejší (a levnější) stroje prokázaly efektivnější schopnost protipovstaleckého boje než nejnovější stíhačky.

Lze tedy odhadnout, že v budoucnu tak co do úlohy blízké palebné podpory vzniknou specializované vrtulové drony či na drony upravené starší stroje. DARPA již testuje systém, který by na bezpilotní operace mohl snadno předělat i starší stroje. Rovněž některé budoucí letouny budou designovány pro duální bezpilotní či pilotní užití, dle typu mise. Letouny A-10, u kterých panují obavy ohledně bezpečí pilotů, tak časem mohou létat bez své největší nevýhody v podobě lidské posádky. Do té doby však bude třeba zmenšit latenci bezpilotních strojů, která může být u blízké palebné podpory rozdílem mezi životem a smrtí.

Ostatně recyklace bude heslem i v případě jiných zbraňových platforem. Letectvo například momentálně připravuje rozšíření programu "arsenálových letounů" jako jsou bombardéry B-52 či B-1B, ale i upravených transportních strojů jako C-130 nebo C-17. Zatímco dříve koncept bombardérů spoléhal na jednoduchý přelet nad cílem a shození bomb, budoucí arsenálové či zbrojnicové letouny (jejich název vznikl z původního anglického výrazu "arsenal ships") budou bližší spíše dělostřelectvu naváděnému na cíl pěšákem. Mají hodiny kroužit ve velké výšce a pumy shazovat po jedné tak, jak si to vyžádá palebná potřeba na zemi. Možná ale nejen tam.

Laserová válka

Zbrojnicové letouny mají především podpořit nedostatečné kapacity budoucích stihačů. Frontové stealth letouny jako F-22 nebo F-35, ale i drony, totiž neunesou tolik munice jako starší generace. Mohou však podobně jako pěšák sloužit jako "pozorovatel" pro bombardéry či konverzované nákladní letouny, které budou s to na dálku vyslat řízené pumy a protipozemní, protiradarové či dokonce i proletecké střely. Dá se předpokládat, že podobná flexibilní úprava podpůrných letounů se časem nevyhne ani jiným velmocem jako Číně nebo Rusku.

Nelze si nevšimnout, že společným jmenovatelem celé řady systémů je jejich vzájemná propojenost. Z toho vyplývá, že celý systém je nejzranitelnější právě metodami elektronického, a nově i kybernetického boje. Nové finance tak budou alokovány na vývoj a zajištění převahy i na této frontě. Budoucí kyberdivize by mohly infikovat citlivé systémy nepřítele v souladu s taktickými operacemi a programovatelné radary by zase měly být s to odhalit stealth letouny opozice.

I pokud letectvo ustojí rušení a kybernetickou válku, stále bude velmi zranitelné skrze narušení své sdílené sítě vyřazením systémů umístěných ve vesmíru, tedy komunikačních, navigačních a špionážních satelitů. Nejde o problém, který nelze řešit jinak – například Čína již 6 let disponuje autonomní protilodní střelou středního dosahu, která se může sama navádět na cíl. Její rušení je tam bezcílné. Chytré, či spíše ještě chytřejší než dnešní střely mohou být způsobem, jak obejít zranitelnost propojeného bojiště.

Přesto je z plánu znát, že plíživá militarizace vesmíru s cílem bránit satelity je zase o krok blíže realitě Hvězdných válek. Letectvo tak v první řadě plánuje spolu s tajnými službami vytvořit společnou centrální rozvědku zaměřenou právě na vesmírné operace. Strach z kosmických šrapnelů vytvořených kinetickými protisatelitními zbraněmi pak zjevně pohání i vývoj laserových zbraní. Ty by krom využití proti vesmírným cílům měly být brzy nasazeny i na běžném bojišti. Bitevníky AC-130J a drony Avenger mají disponovat energetickými zbraněmi již do konce této dekády. U stíhačů F-35 a F-22 by pak hypotetické lasery mohly být způsob, jak obejít rušení řízených střel.

Ladislav Loukota