Nový vertikální les vznikne ve Švýcarsku Nebude ale tak ekologický, jak si mnozí myslí...
Jsou to už více než dva roky, co zájemce o novinky v architektuře zaujal koncept milánského dvojvěžáku Bosco Verticale.
Na jeho vnější konstrukci byla totiž uchycena řada stromů, design se tak pyšnil vyšší mírou zeleně jak pro oči obyvatel, tak i údajnými ekologickými výhodami. Mnozí možná pochybovali o tom, že na realizaci stavby nakonec dojde, onačujíc projektanta za snílka. Dvojice mrakodrapů byla ale kolaudována již v loni v říjnu a architekt Stefano Boeri za svůj projekt získal prestižní ocenění International Highrise za rok 2014. Nyní plánuje postavit nový vertikální les ve Švýcarsku, a překovat tím svou ideu do série vertikálních lesů budoucnosti.
Do třetice všeho dobrého
Nový věžák pojmenovaný La Tour des Cedres (Věž cedrových stromů) o výšce 116 metrů vznikne ve švýcarské Lausanne. Stejně jako Bosco Verticale, také on pohostí jak lidské obyvatele, tak i množinu stromů. Na jeho konstrukci tak nalezne domov na 100 menších cedrů, 6000 mechů a 18000 různých menších kytek. Zeleň bude tentokrát umístěna spíše v separátních boxech než na střeše obytných celků, jinak se však idea vertikálního lesu nijak nemění. Vzhledem k lokalitě i ceně stavby nepůjde o žádné sociální bydlení, a díky úspěchu Bosco Verticale nelze pochybovat, že zájemců, kteří stavbu zaplatí, se najde mnoho.
Zdá se tedy, že Boeri nakonec s Bosco Vertikale skutečně uspěl v tom, co si před dvěma lety vytyčil - vytvořit "prototyp věžáku budoucnosti". Ten má v jeho vizi být notně zelenější než mrakodrapy minulosti, a navrch díky zeleni rovněž pohlcovat oxid uhličitý, zmírňovat negativní efekt městského tepelného ostrova a vůbec zkrásnit výhled na celkové panorama.
La-Tour-des-Cedres-by-Stefano-Boeri-Architetti-1-1020x610
Boeri sám, kdo prosazuje trend doposud horizontálních struktur překovaných do vertikální podoby. Takzvané vertikální farmy ve speciálních mrakodrapech mají oproti těm klasickým skutečně celou řadu výhod, od absence sáhodlouhého transportu plodin až po možnost produkovat potraviny po celý rok. Jsou však Boeriho vertikální lesy skutečně jednou z cest, jak snížit podíl skleníkových plynů v atmosféře? Mnozí o tom pochybují a mají pro svou skepsi pádné argumenty.
Vertikální přelud?
Jedním z nich je Lloyd Alter ze serveru Treehugger, podle něhož je celá teze o ekologičtnosti projektu pouhou iluzí. "Stromy a půda, kterou rostliny potřebují k přežití a životu, jsou obecně těžké a pro konstrukční podporu jejich balkónů je proto potřeba více železobetonu než obvykle. Beton je ale také odpovědný za 5 až 7 % celého podílu produkovaného oxidu uhličitého, ekologickým přístupem je tak využívat ho spíše méně nežli více." píše Alter. Přiznává sice, že na definitivní vyjádření by byla třeba celá komplexní studie, bez ní však nelze o vertikálních mrakodrapech mluvit jednoznačně mluvit ani jako o riziku, ani jako o přínosu.
Vedle ekologického meritu projektu panují obavy i nad dlouhodobou bezpečností vertikálních lesů. Co během postupu let udělají s konstrukcí prorůstající kořeny? Do jaké míry mohou ovlivnit konstrukci při poryvech větru? A co bezpečnost chodců u kořene věžáku kvůli případným padajícím větvím? Některé z těchto otázek budou zodpovězeny až za dekády, z velikostí vysazených stromů se však spíše zdá, že Boeriho vertikální lesy by se měly jmenovat spíše lesíky - zdejší stromky nedisponují mnoha prostorem pro adekvátní růst, podíl generovaného kyslíku tak nebude kdovíjak ohromující.
S rostoucí pozemskou populací a zvyšováním hustoty zabydlení se však zdá, že vertikální lesy Boeriho stylu se přesto během let ve městech časem uchytí. Pravděpodobně sice nepůjde o superzbraň vůči klimatickým změnám, dost možná se naopak vyloupnou jako lehce neekologické stavby. Pro jejich vzhled i výhled půjde však rozhodně o typ luxusního bydlení v centru města s blízkostí k zeleni. Škarohlídové se tak zřejmě mýlili - Boeriho věžáky rozhodně nejsou naivním sněním, nýbrž naopak velmi funkčním byznysplánem. Jenom nebudou mít za výsledek ani tak snížení ekologické zátěže planety, jako spíše nalákání velmi lukrativních nájemníků.
Ladislav Loukota