Nová studie ukázala, že dílem člověka je mnohem větší část přírody, než se tušilo!

V důsledku činnosti člověka zdomácnělo mimo oblast svého původního výskytu více než 13 tisíc rostlinných druhů, tedy téměř čtyři procenta světové flóry. Vyplývá to z mezinárodního výzkumu, na kterém se podíleli i Češi. Nejvíce takových druhů nalezlo domov v Severní Americe, téměř 6000, v Evropě pak přes 4000. Informovala o tom Miroslava Kaňková z Akademie věd ČR.

Vědci při výzkumu zmapovali 83 procent zemského povrchu. Vůbec poprvé tak mají celosvětový přehled o výskytu zdomácnělých rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Jde o rostliny, které se v oblasti, do které byly zavlečeny, rozmnožují ve volné přírodě a jsou tedy již trvalou složkou tamní flóry.

Nejvíce naturalizovaných rostlin hostí podle studie tichomořské ostrovy. Analýza tak potvrdila předpoklad, že ostrovy jsou náchylnější vůči invazím než pevniny. Největšími dodavateli naturalizovaných druhů do ostatních částí světa jsou oblasti severní polokoule, zejména Evropa a mírný klimatický pás Asie.

Člověk změnil všechno...

Dosud vědci zakládali podle Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR představy o zákonitostech rostlinných invazí na velmi omezených datových souborech, některé teorie tak byly do určité míry spekulativní. "Teď můžeme vlastně poprvé v historii oboru tyto teorie rigorózně testovat, a to je to, co činí naši studii unikátní," uvedl.

Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi GloNAF (Global Naturalized Alien Flora). Vědci podle Pyška nyní vědí, jak se nepůvodní druhy po světě šířily, odkud přicházely a kam. S databází si podle něj mohou začít klást otázky, jaké jsou určující biologické mechanismy a jak fungují procesy, jež vedou k pozorovaným zákonitostem.

"Naše data bude možno využít i k predikcím, který druh se může stát problematickým v konkrétním regionu, což je klíčová informace pro management rostlinných invazí a ochranu přírody," uzavřel první autor studie Mark van Kleunen z Univerzity Kostnice.

Na výzkumu se podílel mezinárodní tým ekologů z Univerzity Kostnice, Botanického ústavu AV ČR, Vídeňské univerzity, Univerzity Göttingen, Centra pro integrovaný výzkum biodoversity v Lipsku a pracovníci z dalších 33 institucí z celého světa.

ČTK