21. února 2022 10:30

Norský král Harald V. se účastnil olympiády a vzal si švadlenu. Proč ho lid zbožňuje?

Norsko si během celého 20. století vystačilo s pouhými třemi králi – a snad i díky o poznání volnějším poměrům než třeba v případě britské královské rodiny nečelí norští vládci tolika kontroverzím.

Oblíbený král Harald V. je nejvyšším představitelem Norska od roku 1991 a jeho vláda je charakterizována modernizací a množstvím uznávaných reforem. Uvolněný a sympatický muž navíc zpřístupnil královskou rodinu veřejnosti, a přestože je jeho reálná politická moc malá, dělá vše pro sjednocení tamější společnosti. Životní příběh zapáleného jachtaře však obsahoval i řadu dramat.

Válečná dramata

Bleskově se ještě podívejme na klíčová jména norských vladařů ve 20. století. Král Haakon VII., první král samostatného Norska, jež získalo v roce 1905 nezávislost na Švédsku, vládl až do své smrti v roce 1957. Koruny se následně ujal jeho syn Olaf V., který však celou dobu na trůnu až do smrti roku 1991 strávil jako vdovec. Jeho manželka (a původem sestřenice) Marta Švédská totiž zemřela na rakovinu v roce 1954. Bylo jí pouhých 53 let a Olaf se už později neoženil. A konečně se dostáváme k Haraldovi, který se na trůnu ocitl v roce 1991, ve věku 53 let.

Harald V. se narodil 21. února 1937 jako třetí dítě, ale první (a jediný) syn budoucího norského krále Olafa V. a Marty Švédské. Jeho dětství však bylo výrazně poznamenáno druhou světovou válkou, před níž musela královská rodina prchnout do exilu. Haraldův otec Olaf (tehdy ještě princ) musel společně se svým vlastním otcem, norským králem Haakonem VII., utéct do Londýna, kde se věnovali organizování exilové vlády a odbojové norské armády. Marta Švédská s dětmi zatím prchla do sousedního Švédska, odkud se o pár měsíců později vydala do Spojených států, kde zůstala až do roku 1945. Rozdělení válkou bylo bolestivé, avšak pro zvýšení šance na přežití královské rodiny podstatné.

Citlivý jachtař

Po návratu do Norska se Haraldovi pochopitelně dostalo kvalitního vzdělání – mimo jiné ve vojenství, historii, ekonomii a politice. Jeho dlouholetou vášní se stalo jachtaření a v této disciplíně se dokonce účastnil tří olympijských her mezi lety 1964 a 1972. Medaile z nich sice nepřivezl, ale z několika mistrovství světa ano, a ještě v roce 2016 (tedy ve věku 79 let) se účastnil světového šampionátu – a v rámci dané kategorie skončil se svým týmem na stříbrné pozici.

Za zmínku stojí, že byl Harald V. prvním monarchou narozeným na území Norska po více než 600 letech; jeho otec se totiž narodil v Anglii a dědeček v Dánsku. Navzdory tomu, že Harald odmala vyrůstal s vědomím, že se na jeho hlavě jednou zaleskne královská koruna, získal si přízeň norského lidu civilním a hluboce lidským vystupováním. To se projevilo i v roce 2011, kdy se Harald pár týdnů po děsivých útocích Anderse Behringa Breivika rozplakal během proslovu k uctění památky obětí.

Srdci neporučíš

Kontroverzi vyvolalo Haraldovo rozhodnutí oženit se se Sonjou Haraldsen, obchodnicí s oblečením bez šlechtického původu. S vystudovanou švadlenou se Harald scházel potají celých devět let, než se jim podařilo získat svolení ke svatbě, a to prostřednictvím drobného emocionálního vydírání – Harald totiž řekl svému otci, králi Olafovi V., že pokud se neožení se Sonjou, zůstane do smrti svobodný, což by pro znamenalo vymření královské linie. Svatba proběhla v roce 1968 a z dívky prostého původu je dnes královna Sonja.

V otcových stopách později kráčel i Haraldův syn, princ Haakon. Ten v polovině 90. let potkal na rockovém festivalu Mette-Marit Tjessem Høiby a do mladé neurozené ženy se zamiloval. Jeho snahu vydupat si po otcově vzoru svolení ke sňatku komplikovala řada okolností týkajících se tehdy třiadvacetileté ženy: Nedostudovala, byla svobodnou matkou a otec jejího dítěte byl odsouzen za držení drog. Svatba se v roce 2001 přesto uskutečnila – jablko zjevně nepadlo daleko od romantického stromu.

Oblíbený vladař

Přestože se občas objeví názory zpochybňující nutnost nezvolené královské rodiny v čele země, většina politických stran ani samotného obyvatelstva s tím nemá problém – podle průzkumu z roku 2017 je 80 % norské populace s monarchií spokojeno. Navzdory nemalým výdajům, jež jsou s existencí královské rodiny pochopitelně spojeny, se totiž králi Haraldovi daří fungovat jako tmel společnosti – opakovaně se zasazoval o práva LGBT+ komunity, náboženskou toleranci i soucit vůči uprchlíkům. Jakožto jednotící apolitická síla tedy norská královská rodina vystupuje ke spokojenosti většiny tamních obyvatel.

ZDROJ: Wikipedia Harald V of Norway

Mojmír Sedláček

Mojmír Sedláček

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom