Neobyčejná, překvapivá a kuriózní Prima ZOOM – co uvidíte tento týden?

Víte, s kým opravdu žijete? Představíme vám přírodní kuriozity, neobyčejné světy, soukromý život některých zvířat, záhadné postavy, fascinující vědu, neprozkoumaný svět smyslů i ztracený ráj. Celý svět na dotek na Prima ZOOM.

Premiérové tematické bloky můžete sledovat vždy v pondělí až neděli v čase 18.00–20.00 a 20.00–22.00.

24. 11. 19.00 – Neobyčejný svět hmyzu (Skrytý pohled)

Lidstvo odjakživa přemýšlelo, jak by si mohlo podmanit nebesa, jenže matka příroda dala schopnost létat do vínku jenom některým tvorům. Mezi nimi i hmyzu. Díky křídlům se hmyzu podařilo dobýt většinu koutů naší různorodé planety. Co všechno stojí za tak fantastickými biologickými výsledky, jež ve zvířecím světě nemají obdoby? Hmyz se může pochlubit nepředvídatelnou morfologií – zatímco někteří jeho zástupci jsou skutečnými válečnými stroji, jiní mají křehká tělíčka vybavená složitě propracovanými křídly. Ale hmyz překvapuje i nekonečně pestrou škálou barev. Ta v kombinaci s vrozeným chováním tvoří fascinující svět, který chceme ve vysokém rozlišení představit dřív, než tyto zázraky přírody nenávratně zmizí navždy. Dokumentární film Neobyčejný svět hmyzu je plný úchvatných hrdinů.

26. 11. 19.00 a 19.30 – S kým to sakra žiju? I (Image nadevše; Perfektní krytí)

Svatba je sice krásná věc, ale někteří až teprve po ní zjišťují, s kým se to vlastně nastěhovali pod společnou střechu. Najevo přitom postupně nevychází jenom drobné prohřešky jako zvednuté prkýnko a po ránu rozmazané oční stíny nebo snad skutečné povahové rysy. Někteří z nás se teprve po vyřčení rozhodujícího ANO dozvídají, že jejich drahá polovička má za sebou kriminální minulost a pobyt za mřížemi s nucenou vězeňskou vyhlídkou. Dokumentární seriál S kým to sakra žiju vypráví právě takové příběhy. Všechny spojuje šokující moment překvapení. A skoro všechny se staly nic netušícím ženám.

26. 11. 20.00 – Soukromý život evropských savců: Rys, srnče a jehně

Poutavá dokumentární série Soukromý život evropských savců přichází s dalším pohledem na dění ve zvířecím zákulisí, které často probíhá v bezprostřední blízkosti nic netušícího člověka: rys je na lovu a číhá na svou kořist. Jeho měkké kočičí tlapy opatrně našlapují, takže v tlusté sněhové pokrývce za sebou zanechávají jenom nepatrnou stopu. Dravec v hustém kožichu se najednou zastavuje. Když si sedá, jeho krátký ocas, který je na konci celý černý, se komíhá ze strany na stranu. Rys se rozhlédne a své okolí provrtá nebezpečným pohledem. Špičaté uši se zachvějí v očekávání teplé večeře. Nový díl s názvem Rys, srnče a jehně se zaměřuje na klíčové momenty v životech několika rysů, ke kterým došlo během dvou let v lesích Skotska. Odhalte všechna tajemství tohoto vzácného a plachého zvířete.

26. 11. 21.00 a 21.30 – Přírodní kuriozity Davida Attenborougha (Extrémní délka; Velký podvod?)

David Attenborough strávil dokumentováním přírody celý život. Za tu dobu se setkal s mnoha zvláštními zvířaty, přesto by se našlo ještě několik příběhů a zkazek o úžasných stvořeních, která podněcují i jeho zvědavost. Pětidílná dokumentární minisérie Přírodní kuriozity Davida Attenborougha odhaluje tajemství mnoha přírodních záhad – od toho proč má zebra pruhy až po evoluční přešlap ptakopyska, který klade vejce. Díky Davidovu vypravěčskému talentu v kombinaci se skvělými záběry vznikl seriál, jaký jste ještě neviděli.

27. 11. 19.00 – Věda pro budoucí vládce světa: Jaderná hrozba

Nukleární zbraně už jsou zase na vzestupu. Právě teď se v Íránu točí tisíce centrifug, které oddělují materiál nutný pro jejich výrobu. Severní Korea dost možná podnikla dva vlastní testy a zkouší vlastní rakety s různě dlouhým doletem. Na domácí půdě se tajné služby nejvíce obávají teroristů vyzbrojených „špinavými bombami“. A teď si představte, že právě vy jste se stali vládcem světa a musíte chránit jeho obyvatele. Představte si, že jste se také zrovna dozvěděli o teroristických aktivitách – o snaze vyrobit nukleární zbraň a odpálit ji v některém z vašich velkých měst. Jakou mají teroristé šanci na úspěch? Některé vaše obavy se prokáží jako neopodstatněné, ale jiná zjištění vám vyrazí dech.

28. 11. 21.00 – Po stopách keporkaků

Keporkak je starodávným zvířecím druhem a zároveň jedním z největších stvoření, které se kdy objevilo na naší planetě. Plaví se oceány a zpívá v jejich vodách už miliony let. Přesto toho o životě keporkaků víme jen překvapivě málo. Tento dokumentární film je intimním portrétem života keporkaků očima velryby-matky, jež své dítko učí všechno, co bude potřebovat, aby v oceánských hloubkách přežilo. Díky speciálně navrženým hydrofonům navíc snímek nabízí k poslechu fascinující písně hlavních hrdinů.

29. 11. 19.00 a 19.30 – Záhadné postavy dějin II (Alexandr Veliký; Marco Polo)

Pokračování úspěšného seriálu vnáší trochu světla do záhadné temnoty životů různých postav historie. Další díly druhé řady postupně rozebírají životy a osudy největších světových osobností. Dnes poznáme blíže dva z nejvěších cestovatelů a objevitelů, byť jeden z nich spíše dobýval.

29. 11. 21.00 – Darwinův ztracený ráj – 1. část

Charles Darwin je jedním z největších myslitelů naší historie. Jeho rozsáhlý výzkum, který vyvrcholil teorií evoluce publikovanou v roce 1859, otřásl starou vírou člověka v Boha stvořitele a dokázal, že člověk má za sebou dlouhý a komplikovaný vývoj. K mnohým z Darwinových pozorování došlo na palubě britské lodi Beagle, která ho ve 30. letech 19. století vzala na pět roků dlouhou cestu kolem světa. Dokumentární film Darwinův ztracený ráj se po 150 letech od publikování slavné knihy O původu druhů vrací na místa, která Darwin navštívil, a vyzvídá od dnešních vědců, proč Darwinovy poznatky a ideje zůstávají důležité dodnes.

30. 11. 19.00 – Svět smyslů (Zrak: Porozumění chaosu)

Ve skvělém seriálu Svět smyslů pokračujeme zrakem. Naše prostředí totiž vnímáme především zrakem a to, co vidíme, považujeme za realitu. Ale je to, co vidíme, opravdu skutečné? Správně vidět, učit se dívat – tento proces trvá celý život. Náš zrak není při narození ještě plně vyvinut. Až kolem 1,5 roku se dítě přiblíží ostrosti vidění dospělého. Během 1. týdne je svět novorozence obrácen vzhůru nohama a až během času se mozek naučí obrazy správně obracet a zaostřit. V půl roce začnou děti vidět prostorově a rozvíjí se u nich trojrozměrné vnímání. 30 – 50 % mozkové hmoty se zabývá zpracováváním obrazů z našich očí. Z těchto obrazů se pak snaží rekonstruovat realitu. Zrakové vnímání je velmi složitý proces, který si neuvědomujeme, protože zrakový systém funguje většinou bezchybně. Zdá se, že smysly se od narození vyvíjejí společně, a když jeden vypadne, už ho nelze propojit s ostatními smysly. Ani všechny vjemy, které na nás působí, nedokážeme vnímat, protože by nás to zcela ochromilo. Vědci na mnichovské univerzitě při testech zjistili, že 25 % života nejsme schopni zpracovávat informace. Vše, co považujeme za skutečné, je produktem našeho mozku. Například barvy nejsou fyzikálními vlastnostmi předmětů, ale vjemy, které vznikly v naší hlavě. Většina divokých zvířat má oční čípky, které reagují jen na 2 barvy. Někteří primáti a lidé jsou výjimkou. V naprosté tmě jsme slepí, ale vnímáme i sebemenší světlo. Kupříkladu světlo svíčky můžeme vidět na vzdálenost 30 km. Náš zrak pracuje tak spolehlivě, že vidění považujeme za samozřejmost. Pro vědce je naše vnímání fascinující, ale stále nevyřešenou hádankou. Naše vnímání je složitý proces, díky němuž si vytváříme naši realitu.