Někdo v Česku vraždí orly mořské! Kdo, proč a jak ho zastavit?!
Orel mořský je nádherný pták, který je v našich končinách extrémně vzácným hostem. Největší evropský orel s rozpětím křídel přes dva metry má v Česku nepřátele tak silné, že se neštítí použít silný jed.
„V průběhu minulých století byl druh ve velké části Evropy vyhuben, koncem dvacátého století se v důsledku jeho ochrany na řadu původních hnízdišť opět vrátil. Území našeho státu bylo v minulosti přirozeným hnízdištěm tohoto druhu, patrně poslední hnízdiště na Moravě zanikla na počátku dvacátého století. V následujících desetiletích orel využíval naše území pouze jako zimoviště. První úspěšné opětovné zahnízdění bylo prokázáno v roce 1986 na Třeboňsku. V následujících letech se počet hnízdících párů postupně zvyšoval a v současné době hnízdí v České republice okolo 100 párů,“ zpřesňuje informace o tomto dravci správa Národního České Švýcarsko.
Bez ohledu na fakt, že je u nás zařazen mezi kriticky ohrožené druhy, každoročně se nacházejí nelegálně zastřelení nebo otrávení jedinci.
Když se 24. března 2016 dostal do záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Bartošovicích otrávený orel mořský, začal boj o jeho záchranu. Postup byl podobný jako v případě lidské otravy. Zatímco u člověka by bylo prvním krokem vypumpování žaludku, u orla šlo o odstranění natrávené potravy z volete ptáka. Orla se podařilo zachránit a určit jed, který ho měl sprovodit ze světa. Šlo o zakázaný karbofuran. U původně široce používaného insekticidu se ukázala natolik silná jedovatost, že se od roku 2008 nesmí nejen u nás, ale v celé EU používat, a dokonce ani skladovat. Teoreticky byste se k němu oficiálně neměli dostat. Přesto každoročně Policie ČR řeší otravy jedem, který je toxický nejen pro ptáky, ale i pro savce včetně psů a člověka. Protože otrávené návnady bývávají schované v mase, je riziko otravy psího miláčka poměrně vysoké.
Jed, který se vstřebává skrz sliznice i pokožku, vydrží v přírodě i několik měsíců. Karbofuran lze označit za nervový jed. Jeho působením dochází k blokování nervových vzruchů, které vede k ochrnutí dýchacího svalstva a ke smrti udušením. „Postižený živočich či člověk postupně, podle dávky rychle, či pomalu, ochrne a umírá za plného vědomí na ochrnutí dýchacího svalstva. Takže se udusí za plného vědomí,“ vyjádřil se pro média odborník na jed karbofuran Zdeněk Vermouzek.
Laická veřejnost se domnívá, že kladení otrávených návnad, které možná nejsou prvoplánově cílené na vzácné dravce, ale na lišky, jezevce a další šelmy, má na svědomí někdo s mysliveckým lístkem. Likvidace dravých ptáků se totiž „provádí“ přímým odstřelem. Důkazem budiž letošní zástřel orla mořského na Břeclavsku. Rentgenový snímek odhalil množství broků uvízlých v jeho těle. Navíc tomuto jedinci chyběly pařáty, což znamená, že se nejspíše původně chytil do železné pasti a teprve následně došlo k jeho zastřelení. Čtyřletý pták byl schopný rozmnožování, jeho potomci mohli tedy posílit českou populaci.
Podle množství otrav to vypadá, že se u nás stále nelegálně schovává a používá velké množství karbofuranu. Jelikož se vstřebává i kůží, střežte se sahat na nalezená otrávená zvířata. Zatímco otráveného orla mořského se v Bartošovicích povedlo zachránit, samec otrávený letošního jara na Opavsku nakonec pošel. A bohužel, otravám podle karbofuranových zásob ještě zdaleka neodzvonilo.
Text Topi Pigula