Největší tragédie vesmírných programů. Slyšeli jste o všech?
Historie vesmírných programů pamatuje řadu úmrtí či "jen" nepovedených letů, které ohrozily celé posádky. Kdy byla bezpečnost astronautů a kosmonautů v ohrožení nejvíce?
Nejznámější tragické nehody, které provázely vesmírné lety:
- 27. ledna 1967 (Apollo 1) – Během simulace startu kosmické lodi v důsledku zkratu na elektrické instalaci vzplála kabina. K tragické bilanci požáru, při kterém uhořeli tři astronauti Virgil Ivan Grisomm, Roger Chaffee, Edward White, přispělo to, že kabina byla naplněna čistým kyslíkem a nevhodná konstrukce vstupního otvoru neumožňovala rychlou evakuaci.
- 24. dubna 1967 (Sojuz 1) – Přistávací padák modulu se nešťastnou náhodou omotal kolem kabiny, která následně dopadla plnou rychlostí na zem. Vladimir Komarov se stal vůbec prvním kosmonautem na světě, který zahynul při kosmickém letu.
- 30. června 1971 (Sojuz 11) – Při přistávání se předčasně otevřel větrací ventil a v kabině se udusili tři sovětští kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev.
- 28. ledna 1986 (Challenger) – Krátce po startu ve výšce asi 14 kilometrů vybuchla hlavní nádrž raketoplánu, která byla poškozena vadným pomocným motorem na pevná paliva. Celá posádka – sedm astronautů, z toho dvě ženy – zahynula (Francis Scobee, Michael Smith, Judith Resnik, Ronald McNair, Ellison Onizuka, Gregory Jarvis, Christa McAuliffe).
- 1. února 2003 (Columbia) – Při průletu atmosférou během přistávacího manévru selhal tepelný štít lodi, která se následně rozpadla. Tepelnou ochranu narušil náraz úlomku izolační pěny během startu. Všech sedm členů posádky (šest Američanů – Rick Husband, William Cameron McCool, Michael Philip Anderson, Kalpana Chawla, David McDowell Brown, Laurel Blair Clark – a první Izraelec ve vesmíru Ilan Ramon) zahynulo.
Další tragické události spojené s dobýváním kosmu:
- 24. října 1960 – Krátce před prvním pokusným startem vojenské mezikontinentální rakety R-16 (SS-7) vypukl na kosmodromu Bajkonur požár, následně explodoval motor a palivové nádrže s kyselinou dusičnou; upáleno a udušeno bylo asi 200 lidí, mimo jiné vrchní velitel raketových vojsk SSSR maršál Mitrofan Nědělin; oznámeno s dvacetiletým zpožděním.
- 23. března 1961 – Po požáru v přetlakové komoře zahynul člen prvního sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko.
- 31. ledna 1967 -– Při požáru makety kosmické kabiny na letecké základně v San Antoniu v USA zahynuli dva astronauti.
- 2. dubna 1994 – V čínském kosmickém středisku v Si-čchangu vybuchla před startem nosná raketa s meteorologickou družicí; zabito bylo podle některých zdrojů až 23 lidí.
- 26. ledna 1995 – Čínská kosmická raketa Dlouhý pochod-2, která měla na oběžnou dráhu vynést telekomunikační družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu v Si-čchangu; úlomky rakety dopadly v okruhu sedmi kilometrů od odpalovací rampy, zranily 23 lidí, šest osob přišlo o život.
- 14. února 1996 – Nosná raketa Dlouhý pochod-3B, která měla vynést na oběžnou dráhu družici Intelsat, se 20 sekund po startu z kosmodromu Si-čchang v Číně zřítila a vybuchla; následkem pádu se uvolnily jedovaté plyny a neštěstí si vyžádalo minimálně čtyři mrtvé a 100 raněných.
- 22. srpna 2003 – Exploze brazilské nosné rakety VLS-3 na raketové základně Alcantara si vyžádala 21 obětí a 20 zraněných zejména mezi technickým personálem. Příčinou bylo, že se z neznámých příčin vznítila jedna ze čtyř hlavních pohonných jednotek rakety.
- 31. října 2014 – Soukromá vesmírná loď SpaceShipTwo společnosti Virgin Galactic při testovacím letu explodovala po zážehu motorů a spadla v Mohavské poušti; kopilot stroje zemřel a hlavní pilot, který se katapultoval, byl zraněn.
ČTK