Největší skandál v dějinách medicíny: Korporace nakazila tisíce lidí virem HIV

Podvody ve jménu „vědy“ a byznysu

Firmy pracující ve fosilním průmyslu ukrývaly výzkum, který popisoval už dávno drtivé dopady klimatických změn. Tabákový průmysl se zase podílel na pašování cigaret a automobilky jsou skandálů se lhaním o emisích plné dodnes, ale vůbec nejhorší spotřebitelské skandály se objevily ve farmaceutickém průmyslu – tím zřejmě úplně nejhorším byla kauza, kdy jedna z nejvlivnějších farmaceutických společností světa vědomě prodávala lidem krevní produkty, které byly kontaminované virem HIV. Spousta z nich pak zemřela na AIDS.

Příběh, který začal v Kamerunu

Experti dnes věří, že se virus HIV poprvé objevil v Kamerunu; původně ho měly jen opice, od nich se přenesl na člověka pravděpodobně tak, že lidé jedli opičí maso. Verze o mezidruhovém sexu je vyloučená, byť se o ní mezi lidmi stále mluví. Desítky let byl virus uzavřený jen na tomto území, pomalu se šířil, ale v podstatě byl v této oblasti izolovaný. Jenže už tehdy ho zřejmě přenesli někteří cizinci, kteří se do Kamerunu dostali, do svých rodných zemí.

V sedmdesátých letech dvacátého století si ale lékaři na Západě všimli, že čím dál víc lidí umírá na podivnou nemoc, která je ničí a bere jim imunitu. Nemocní pak umírali na druhotné infekce, proti nimž neměli protilátky. Choroba se objevovala především ve velkých městech ve Spojených státech. Roku 1981 už z toho byla epidemie a nemoc dostala jméno AIDS.

Jak se léčí bez informací?

O viru, který nemoc způsoboval, se vědělo jen málo, vědecké poznání nebylo ani zdaleka na takové úrovni, jakou vidíme kolem sebe dnes. Vědělo se jen, že je spojený s nočními kluby, drogami a homosexuály. V létě roku 1982 už ale bylo jisté, že se přenáší infikovanou krví. Právě tehdy totiž vydalo americké Center for Disease Control and Prevention (CDC) rozsáhlou zprávu, v níž popsalo, že virus dostali tři hemofilici.

Jen pro připomenutí: hemofilie je nemoc, při které tělu chybějí proteiny nutné k tomu, aby se krev správně srážela. Pokud není správně léčená, může být smrtelná. Aby hemofilici tuto poruchu krvetvorby zvládli, potřebují pravidelné transfuze “krevních produktů”, jako jsou například krevní koncentráty. Jedním z nich byl Factor VIII, který tehdy vyráběla společnost Bayer, respektive její část Cutter Biological.

Byznys s krví

Na tomto odvětví není nic špatného, naopak, byť zní slovní spojení “byznys s krví” trošku pejorativně, ve skutečnosti jeho existence umožňuje, aby spousta nemocných lidí žila své normální životy. Společnost Cutter prostředek Factor VIII vyráběla a také distribuovala. Vyráběn byl z obrovského množství krevní plazmy, kterou darovalo přibližně 10 000 osob. Krev se dávala vždy dohromady, takže stačilo jen minimum lidí nakažených virem HIV, aby kontaminovali celou dávku. A přesně to se stalo.

Společnost Cutter ale toto riziko nesmyslně zvýšila, když umožnila, aby krev pro její projekt darovali také vězni, vysoce rizikoví homosexuálové s velkou mírou promiskuity a také lidé, kteří užívali intravenózně drogy, tedy vlastně všechny nejrizikovější skupiny. Že právě tyto skupiny lidí představují problém, se už tehdy dobře vědělo, společnost Cutter ale ignorovala federální zákony, které to hlídaly.

Krize

Důsledek: tisíce hemofiliků se nakazily virem HIV, který se jim dostal do žil přes kontaminovanou krevní plazmu. Že to byl jeden z největších skandálů v dějinách medicíny a farmaceutického průmyslu, tvrdí například i vyhlášený New York Times.

Už roku 1983 přišlo CDC s varováním, že existuje důvodné podezření, že mezi hemofiliky přenáší virus HIV některý krevní produkt. Firmy, které tyto produkty vyráběly, okamžitě přišly se způsobem, jak pomocí tepla virus HIV v této krvi zničit. Také společnost Cutter přišla s vlastním řešením, které začala v únoru 1984 distribuovat.

Problém v Hongkongu

Hemofilici byli nesmírně opatrní, snažili se užívat tak málo těchto látek, jak to jen šlo, riziko úmrtí bylo velké, na AIDS tehdy neexistovala žádná léčba. A protože Cutter přicházel v Evropě i USA o zákazníky, a tedy i o zisk, hledal nové trhy. Našel je v Asii a Jižní Americe. Zatímco v bohatých západních zemích prodával kvalitní upravený, a tedy bezpečný produkt, do Hongkongu, Argentiny, Malajsie a na Tchaj-wan šly zbytky nijak neupravených krevních produktů, které obsahovaly virus HIV. Tato praxe trvala déle než jeden rok.

V Hongkongu zákazníci chtěli nový, tepelně upravený výrobek, ale zástupce Cutteru jim oznámil, ať používají neupravenou krev, dokud se nenajde bezpečnější řešení. To celé trvalo až do května roku 1985, kdy už bylo na trhu dostatečné množství tepelně upravených produktů. Česká republika byla před virem i infikovanou krevní plazmou v bezpečí za železnou oponou.

Viník? Neviditelná ruka trhu

Roky poté prohlásil mluvčí společnosti, že se Cutter choval zodpovědně, eticky a lidsky, když distribuoval neupravenou krev. Vinu podle něj nesl hlavně nedostatek krevní plazmy a země, kterým trvalo příliš dlouho, než dokázaly přijmout zákony umožňujících dovoz nového produktu (což úředníci všech zúčastněných zemí vyloučili).

Nikdo neví, kolik lidí tehdy dostalo v Asii virus HIV skrz tyto krevní produkty, musely jich být ale stovky. Z USA je známé, že přibližně polovina hemofiliků s HIV tuto nemoc dostala právě přes darovanou plazmu…

Text: MK