Největší samotáři v Evropě. Jak si stojí Češi?

Eurostat, tedy statistický úřad Evropské unie, se občas dokáže vytasit se zajímavými daty ze zemí starého kontinentu. Tím samozřejmě nemáme na mysli důležitá ekonomická data, která slouží jako podklady pro rozhodování třeba Evropské centrální banky a do značné míry stojí za leckterými rozhodnutími Evropské komise. Pro tuto chvíli nás spíše zajímají zábavné průzkumy, jež však poskytují informace s přesahem. Jako kupříkladu teď.

Přátelé, nebo rodina?

Koncem července vydal Eurostat studii se zpracovanými daty z roku 2015. V centru pozornosti bylo to, jak často se lidé různých národů stýkají se svými příbuznými a přáteli. Dotazováni byli respondenti starší šestnácti let, kteří už do trávení času s blízkými lidmi tedy mají co mluvit.

Více než třetina dotazovaných se vídá s příbuznými alespoň jednou týdně. V některých zemích se ještě častěji vídají s příbuznými dokonce denně, jedná se o hlavně o Kypr, Řecko, Maltu a možná trochu překvapivě i naše slovenské bratry. Naopak nejmenší kontakt s příbuznými mají pobaltské státy; čtvrtina Lotyšů dokonce neviděla svou rodinu celý rok. Estonci a Litevci jsou v těsném závěsu.

O něco lepší je situace s přáteli, celoevropský průměr je na 38 procentech (pokud sledujeme kontakt alespoň jednou týdně). Pouhých 11 procent se setkává s přáteli méně než jednou měsíčně. Nejspíš nešokuje, že nejdružnější jsou jižanské státy; s přáteli se aspoň jednou týdně vidí kolem tří čtvrtin tamějších obyvatel. To tedy platí opět pro Řecko, Kypr, dále Chorvatsko, Portugalsko a Španělsko. Nejméně se přátelí Litevci, Poláci a překvapivě i Malťané, kteří přitom s příbuznými tráví času dost. Zajímavý rozdíl!

(Ne)společenští Češi?

A jak si stojí našinci? Češi jsou v obou sledovaných statistikách pod celoevropským průměrem, ne ovšem kdovíjak výrazně. V případě příbuzných se jedná o opravdu malé rozdíly, pohybující se těsně pod zmíněným průměrem. O něco výraznější rozdíl bychom našli u přátel, tam již můžeme sledovat odchylku několika procent – alespoň jednou týdně vídá přátele 32,5 procent Čechů, což je o více než pět procent pod celkovým průměrem. V žádné statistice však nejsme na výrazném vrcholu či dnu, obvykle se držíme těsně pod polovinou. Nemusíte se tedy bát, že bychom byli kdovíjací samotáři, avšak s pověstnou jižanskou blízkostí samozřejmě krok držet neumíme. Můžeme se však díky podobným průzkumům občas zamyslet nad tím, zdali si na své blízké uděláme skutečně tolik času, kolik bychom chtěli. Jak jste na tom vy?

Text: MS