Nejstarší galerie světa - pravěká jeskyně Lascaux - ožívá. Podívejte se!

Umělá pryskyřice nahradila skálu a reflektory zase lojové lampy. Po 18.000 letech reprodukují malíři ze specializované dílny na jihozápadě Francie kresby pravěkých umělců v jeskynním komplexu Lascaux, jejíž první celkovou kopii budou moci návštěvníci spatřit koncem tohoto roku.

Jeskyně Lascaux, která je na Seznamu světového dědictví UNESCO a jíž se říká "Sixtinská kaple prehistorie", byla pro veřejnost v roce 1963 uzavřena, aby se zabránilo poškozování kreseb. První replika, která byla zpřístupněna v roce 1983, představuje jen část výzdoby pocházející z doby mladšího paleolitu.

V obci Montignac, asi 1,5 kilometru od původní jeskyně, ožívají pod štětci expertů z Ateliéru faksimilií v Périgordu komplexy praturů, koní, jelenů a dalších zvířat jeskyně. Je to titánská práce, zahájená koncem roku 2012 a realizovaná v rekordním čase sochaři, malíři a kovodělníky. "Každý ze 46 prvků nezbytných pro tento projekt si vyžaduje asi osm měsíců práce," zdůrazňuje umělecký ředitel ateliéru Francis Ringenbach.

Podívejte se na slavnou jeskyni Lascaux, jak ji rekonstruovali ve virtuální realitě:

Všechno začíná "numerickým frézováním" obrovských bloků polystyrenu, aby se tak vymezily kontury stěn a stropů pomocí 3D záznamů v historické jeskyni. Pak sochaři reprodukují sebemenší dutinky nebo výčnělky, každý detail se vytváří ručně, často s pomocí zubařské techniky, vysvětluje Ringenbach, který je sám sochař.

Jak na to?

Tato mravenčí práce je nesmírně důležitá, aby se vytvořila identická kopie jeskyně, protože jakmile budou tyto bloky, dlouhé několik metrů, odlity do pryskyřice, nic už nebude možno ubrat nebo přidat. "Musíme mít přesnost na deset milimetrů," řekl agentuře AFP uvádí umělecký ředitel ateliéru.

Pak mohou začít pracovat malíři. Aplikují se nejprve přírodní barviva v postupných vrstvách, aby se reprodukoval odstín a zrnitost jeskyně. Nakonec může začít karneval prehistorických zvířat, která jeskyně Lascaux proslavila po celém světě.

Aby se reprodukce co nejvíce přiblížila originálu, opírá se každý malíř o numerický snímek jeskyně z videoprojektoru, jako by pracoval s kopírovacím papírem. "Umožňuje nám to najít přesné místo zvířat na stěně," říká šéf malířů Gilles Lafleur, soustředěný nad reprodukcí několika jelenů ze Sálu býků.

Dávní malíři v Lascaux používali úlomků stěny, aby dali tělu zvířete tvar, načrtli linii hřbetu, připojili nohy a to, co tvoří hlavu jelena, říká Lafleur. "Postupovali nepochybně rychleji než my. My musíme být velmi přesní, abychom vytvořili přesnou kopii, navíc s patinou, která vznikala tisíce let," upozorňuje Lafleur. "Někdy nám trvá hodiny, než zreprodukujeme pouhých deset centimetrů čtverečních," dodává Ringenbach.

Malíři ateliéru pracují v dobrých podmínkách a mají k dispozici lampy simulující denní světlo. Představme si však jejich předky z Lascaux, jak stojí na primitivním lešení a kreslí ve výšce více než tří metrů v pološeru chvějícího se světla! "Byli to úžasní kreslíři, kteří zpaměti reprodukovali zvířata v rychlém pohybu," zdůrazňuje Ringenbach.

Za několik týdnů se začne 900 metrů čtverečních stěn, které ateliér vytvořil, převážet do Mezinárodního centra umění jeskynních kreseb v Montignaku, jehož výstavba se právě dokončuje. Od jeskyně je to jen co by kamenem dohodil.

ČTK