Nejděsivější jeptišky: Kdo místo záchrany životů zabíjel?
Ne všechny jeptišky zodpovědně vyznávají slovo Boží a některé se místo toho dopouštějí odsouzeníhodných zločinů. Které takové případy známe a co všechno jeptišky dokázaly provést?
Do kin se blíží horor Sestra, který nebude o pokřivených rodinných vztazích, nýbrž o děsivé vraždící jeptišce. Jedná se o další přírůstek do univerza známého z filmů V zajetí démonů (v jehož druhém dílu se duch jeptišky už objevil) či Annabelle. Jakkoli tato premisa však může znít bizarně, není nutně zas tak daleko od pravdy; v dějinách se totiž objevilo několik případů řádových sester, které přísnou řeholi zrovna nevyznávaly a raději se oddávaly obskurnímu násilí. Pojďme si dvě děsivé kapitoly připomenout.
Vraždy a zneužití
Poslední dny hýbe především americkými médii případ jednoho vermontského sirotčince, který vedly katolické řádové sestry. Tamější sirotčinec svatého Josefa fungoval od začátku 19. století až do roku 1974 a během této doby jím prošly tisíce dětí. Je zajímavé, že první obvinění z děsivých praktik se objevila až během 90. let a ve větším měřítku se začínají řešit až nyní. Inu, lepší pozdě než vůbec...
Čeho přesně se sestry dopouštěly? Nejdrsnější výpovědi zmínily nucení dětí do pojídáních vlastních zvratek či zabíjení nebožátek utopením nebo vyhozením z okna. Zlobivé děti navíc někdy musely mrtvoly líbat. Asi vás nepřekvapí ani rozsáhlé sexuální zneužívání, jež se rovněž odehrávalo. Nehumánních praktik se tam údajně dělo mnohem více, ale obrázek jste si snad už udělali.
Jeptišky jako zlodějky dětí
Začátkem letošního roku se také objevil téměř neuvěřitelný příběh Mary Creighton, kterou jeptišky v 60. a 70. letech okradly o tři dcery. Tehdy patnáctiletá Mary totiž nečekaně otěhotněla a její matka se před strachem z odsudku obyvatel katolického Irska rozhodla svou dceru umístit do kláštera, kde se o ni a dítě měly postarat tamní jeptišky. Ty však dívku donutily k tomu, aby dítě dala k adopci do bohaté rodiny; tento scénář se ještě dvakrát opakoval, než se Mary definitivně podařilo vymanit z vlivu ziskuchtivých jeptišek.
V oné době bylo takto adoptovaných dětí kolem dvou a půl tisíc, všechny z rozhodnutí katolických jeptišek. Ty navíc nutily svobodné matky k dvanáctihodinové práci každý den, zároveň jim sebevědomí podrýval kněz, označující je za Satanovo sémě. Tresty hladověním nebyly ničím výjimečným, zatímco miminka byla vykrmována, aby o ně byl při adopci zájem. V důsledku násilného odtržení od matek také řada malých dětí zemřela, ale ani s tím si řádové sestry hlavu nelámaly. Vpravdě děsivé praktiky – a to od těch, u nichž by člověk hledal pomoc a pochopení…
Takže, jak vidíme, i mezi řádovými sestrami se najdou exempláře, které si zaslouží být spíše za mřížemi nežli v chrámech Božích. Doufejme, že podobných hrůz se už bude dít co nejméně a že nejšílenější jeptišky zůstanou jen na stříbrném plátně…
Text: MS