Nechcete dostat cukrovku? Pijte kávu

Káva není jen kofein

Káva a její nejčastěji studovaná složka – kofein – je předmětem desítek tisíc studií. Udává se, že se jejich počet pohybuje kolem 100 000. Nicméně káva není jen kofein, tolik proklínaný na jedné straně a vychvalovaný na straně druhé. Jednou z dalších látek je diperten cafestol, který se dostal do hledáčku vědců právě v souvislosti se sníženým výskytem diabetu mezi milovníky kávy. V minulosti se tento jev dával k dobru právě kofeinu, jenže se ukázalo že stejná situace je i mezi pijáky bezkofeinové kávy, což teorii poněkud narušilo.

Jak to funguje

Základní mechanismus vysvětluje Stanislav Rádl v časopisu Vesmír: „Cafestol jednak stimuluje sekreci inzulínu, ale také dlouhodobě zvyšuje vychytávání glukózy v buňkách kosterního svalstva a také tam zvyšuje periferní senzitivitu k inzulínu. Podle dosavadních výsledků se zdá, že cafestol nemá na rozdíl od řady používaných antidiabetik tendenci způsobovat hypoglykemii.“

Za poslední léta se „kávová kultura“ v Česku neuvěřitelně proměnila a místy nabírá až absurdních podob. Část „kafařů“ nedá dopustit na klasického Turka, po němž zůstane na dně šálku vrstva spařeného lógru, další si čím dál častěji dopřávají „preso“ italského typu. V obou případech jsou oba typy konzumentů poměrně vzdáleny původnímu „technologickému postupu“. Klasická káva v Turecku se připravuje v džezvě a teprve pak se přelije do šálků, takže sedlina zůstává „mimo hru“ v kovové džezvě, v Itálii se zase pijí malá silná espressa, nad jejichž velikostí se český konzument zvyklý na nejméně dvě deci „turka“ často pozastaví. Výroba šálku kávy občas v rámci marketingových triků přechází až do naprosto bizarních podob. Koupit se dá přemrzlá káva, která není nic jiného než zamražená filtrovaná káva, která se pak nechá znova rozpustit, čímž ztratí část svých chuťově senzorických vlastností (oč je méně chutná, o to je dražší), nebo aeropress, což je káva mnohem řidší, ale podle některých kavárníků, kteří se ji snaží prodat, lépe vyniknout některé chuťové nuance.

Nic není zadarmo

Řádky věnované přípravám kávy nejsou krokem stranou. Naopak, způsob přípravy má přímý vliv na množství cafestolu, které se dostane ke konzumentovi. Pokud se nápoj připravuje klasickým zalitím vřelou vodou nebo se připraví jako tzv. french press, tedy jen hrubým zadržením sedliny pomocí sítka, je obsah cafestolu výrazně vyšší, než když se používají papírové pytlíky do překapávačů, na nichž se zachytí i část zmiňovaného dipertenu.

Ne nadarmo se říká, že proti chuti žádný dišputát, důležité je, že studie jak in vitro, tak na myších ukazují, že cafestol je skutečným bojovníkem na frontě proti cukrovce typu II. Pití kávy je dobré, ale aby to nebyla jen oslavná óda – zároveň zvyšuje tvorbu cholesterolu. Text: Topi Pigula