11. ledna 2022 05:15

Zastaralé přehrady jsou časované bomby, o kterých se bohužel moc nemluví

Přehrady často nesou smrt. A nemusí jít o více než 100 let starou událost v Desné nebo nedávnou tragédii na severu Indie.

V Česku existují plány na výstavbu desítek přehrad. Argumentem pro jejich postavení je boj proti suchu. Přehrady bezesporu mají svůj smysl, musí však být dobře postavené a po celou dobu životnosti skvěle udržované.

Napadlo vás někdy, co se stane s přehradou, když doslouží? Zboří se hráz a vrátí se řeka do svého koryta? Přehrada, podobně jako jiná lidská díla, není „navždy“. Materiál stárne, a jak ukazuje tragédie v Desné, ani výstavba nemusí být bez chyby. Když se navíc do hry vloží přírodní katastrofa, jako tomu bylo v případě odlomeného ledovce na severu Indie, oběti se počítají v desítkách i stovkách životů.

Přestárlé přehrady

Podíváme-li se na fakta, jež zveřejnil server sciedev.net, zjistíme, že celosvětově ukrývají přehrady obrovské nebezpečí. Indie má 209 přehrad starších víc než jedno století, což znamená, že většina z nich už „přesluhuje“. Přes 40 procent velkých přehrad na světě je v Číně. A byl to právě kolaps tamní přehrady, jenž v roce 1975 vzal životy více než 200 000 lidí.

Když v 19. století stavěli britští inženýři (vrchním inženýrem byl John Pennycuick) za pomoci indických dělníků na řece Periyal přehradu Mullaperiyar, byla její životnost udávaná na 50 let. Stavěla se v letech 1887–1895, takže je jasné, že její životnost je už dávno překročená. V posledních letech, naposledy 15. srpna 2018, dosáhla hladina vody extrémně vysokého stavu 44 metrů. Není divu, že se o ní N. K. Premachandran, člen parlamentu státu Kerala, kam přehrada administrativně spadá, vyjádřil jako o časované bombě. Podle něj přehrada ohrožuje životy milionů lidí a bude rád, když bude vyřazena z provozu. Jenže kde pak se vezme voda používaná k zavlažování, kterou přehrada generuje?

Co tedy reálně hrozí?

Jedním slovem hrozí havárie a ohrožení životů. Pokud bychom se však na problém podívali podrobněji, mluvíme o průsacích, únavě materiálu, ale i špatném lidském přístupu a slabší údržbě. Kdo nikdy neslyšel zdůvodnění ve smyslu „a co byste chtěli, vždyť už je to staré“? A čím je starší přehrada, tím jsou samozřejmě vyšší provozní náklady na údržbu.

A nemusí jít jen o staré přehrady. K tragédii z roku 1979, kdy ve státě Gudžarát povolila přehrada Machchhu II jen 20 let poté, co byla uvedena do provozu, stačily silné deště a špatné odpouštění. Tehdy se po silných deštích zaplnila přehrada na čtyřnásobek své kapacity, zeď praskla a vlna, jež se prohnala městem Morbi, si tam vyžádala smrt více než 15 000 lidí (nejvyšší odhady mluví o 25 000 obětech celkem).

Zejména v Indii a Číně se mluví o přehradách v oblasti Himálaje, přičemž právě tady jde o tektonicky rizikové oblasti. Do hry totiž vstupují i klimatické změny. Zastaralé přehrady jsou každopádně podle mezinárodních odborníků skutečnými časovanými bombami – a i přesto se stále plánují výstavby stovek dalších.

Do roku 2050 bude většina lidí na Zemi žít po proudu pod desítkami tisíc velkých přehrad postavených ve 20. století, přičemž mnoho z nich už bude mít za sebou svou udávanou dobu životnosti,“ uvádí studie placená ze zdrojů OSN, která lidstvu prorokuje vcelku nebezpečnou budoucnost.

Topi Pigula

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora
Newsletter

Odesláním formuláře souhlasíte s podmínkami zpracování osobních údajů

Populární filmy na Prima Zoom