Nasadíme psy na kůrovce?

Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se rozhodli v rámci svého výzkumného projektu vyzkoušet v českých lesích dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce. Tuto ve Švédsku běžně používanou metodu přijede do České republiky ukázat Anette Johansson z firmy "SnifferDogs Sweden" se svými speciálně vycvičenými psími pomocníky. Způsob monitoringu, kdy pes dokáže včas odhalit napadený strom, by mohl v budoucnu, po adaptaci na naše podmínky, ochránit stovky hektarů lesních porostů.

Lýkožrout smrkový je jeden z nejvíce destruktivních škůdců smrkových porostů v Evropě, který v posledních letech působí vážné škody.

Smrkové porosty v Evropě každoročně čelí rozsáhlým škodám, které způsobí jeden z nejvíce destruktivních škůdců – lýkožrout smrkový neboli kůrovec. V České republice se pro monitoring a boj s kůrovcem běžně používají feromonové lapače a pokácené stromy tzv. "lapáky", které zachytí značnou část kůrovců. Z hlediska ochrany lesa proti kůrovci je klíčové včasné nalezení prvotně napadených stromů a jejich včasné odstranění z lesa před výletem nové generace kůrovců. Nalezení čerstvě napadených stromů ale není vůbec jednoduché a metodu lapačů a lapáků není možné v tomto směru využít. Švédská firma "SnifferDogs Sweden" používá k hledání kůrovcem napadených stromů speciálně vycvičené psy, kteří je dokážou rozpoznat již týden po náletu, a to i ve velmi rozsáhlých a obtížně dostupných porostech.

Jak vyčuchat kůrovce

"Pro psy, kteří jsou trénováni k tomu, aby rozpoznali kůrovčí feromon, je velmi jednoduché najít napadený strom," říká Anette Johansson, která přijede do České republiky, aby předala své zkušenosti s trénováním psů a aby se svým psem předvedla vyhledání čerstvě napadených stromů, případně modelově připravených zdrojů feromonu v porostu (klasických lapáků a speciálních feromonových odparníků). Návštěva Anette byla iniciována vědci z projektu EXTEMIT – K Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze s cílem informovat širokou odbornou a lesnickou veřejnost o této nové efektivní metodě monitoringu, která ve Švédsku pomáhá zabránit kůrovcové kalamitě v jejím počátku anebo může její průběh výrazně zpomalit, případně zastavit. Trénovaný pes s psovodem dokážou prozkoumat až 10 ha během jediné hodiny!

Pes je mnohem efektivnější než kterýkoliv, byť trénovaný člověk. Na rozdíl od člověka, který musí zkoumat každý strom z maximálně 1m vzdálenosti, pes ucítí napadený strom i na vzdálenost větší než je 100 m. Identifikované napadené stromy je pak snadné označit páskou nebo barvou, zaznamenat jejich GPS souřadnice a zanést je do mapy spolu s informací o jejich velikosti. Takto označené napadené stromy pak lesníci mohou snadno vyhledat a včas odstranit z lesa.

Metoda není dosud v České republice používána. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze ji představují v rámci projektu EXTEMIT – K, který cílí na hledání nových metod, jak do budoucna efektivně čelit zvýšenému odumírání lesních porostů v důsledku probíhajících klimatických změn. Jenže... je kůrovec opravdu rizikem pro přírodu, nebo je její součástí?

ČTK