26. května 2018 06:00

Nasadíme psy na kůrovce?

Psi mohou najít zbraně, drobgy, ale jak pomůžou s bojem proti kůrovcové kalamitě? Odpověď je nečekaná.

Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se rozhodli v rámci svého výzkumného projektu vyzkoušet v českých lesích dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce. Tuto ve Švédsku běžně používanou metodu přijede do České republiky ukázat Anette Johansson z firmy "SnifferDogs Sweden" se svými speciálně vycvičenými psími pomocníky. Způsob monitoringu, kdy pes dokáže včas odhalit napadený strom, by mohl v budoucnu, po adaptaci na naše podmínky, ochránit stovky hektarů lesních porostů.

Lýkožrout smrkový je jeden z nejvíce destruktivních škůdců smrkových porostů v Evropě, který v posledních letech působí vážné škody.

Smrkové porosty v Evropě každoročně čelí rozsáhlým škodám, které způsobí jeden z nejvíce destruktivních škůdců – lýkožrout smrkový neboli kůrovec. V České republice se pro monitoring a boj s kůrovcem běžně používají feromonové lapače a pokácené stromy tzv. "lapáky", které zachytí značnou část kůrovců. Z hlediska ochrany lesa proti kůrovci je klíčové včasné nalezení prvotně napadených stromů a jejich včasné odstranění z lesa před výletem nové generace kůrovců. Nalezení čerstvě napadených stromů ale není vůbec jednoduché a metodu lapačů a lapáků není možné v tomto směru využít. Švédská firma "SnifferDogs Sweden" používá k hledání kůrovcem napadených stromů speciálně vycvičené psy, kteří je dokážou rozpoznat již týden po náletu, a to i ve velmi rozsáhlých a obtížně dostupných porostech.

Jak vyčuchat kůrovce

"Pro psy, kteří jsou trénováni k tomu, aby rozpoznali kůrovčí feromon, je velmi jednoduché najít napadený strom," říká Anette Johansson, která přijede do České republiky, aby předala své zkušenosti s trénováním psů a aby se svým psem předvedla vyhledání čerstvě napadených stromů, případně modelově připravených zdrojů feromonu v porostu (klasických lapáků a speciálních feromonových odparníků). Návštěva Anette byla iniciována vědci z projektu EXTEMIT – K Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze s cílem informovat širokou odbornou a lesnickou veřejnost o této nové efektivní metodě monitoringu, která ve Švédsku pomáhá zabránit kůrovcové kalamitě v jejím počátku anebo může její průběh výrazně zpomalit, případně zastavit. Trénovaný pes s psovodem dokážou prozkoumat až 10 ha během jediné hodiny!

Pes je mnohem efektivnější než kterýkoliv, byť trénovaný člověk. Na rozdíl od člověka, který musí zkoumat každý strom z maximálně 1m vzdálenosti, pes ucítí napadený strom i na vzdálenost větší než je 100 m. Identifikované napadené stromy je pak snadné označit páskou nebo barvou, zaznamenat jejich GPS souřadnice a zanést je do mapy spolu s informací o jejich velikosti. Takto označené napadené stromy pak lesníci mohou snadno vyhledat a včas odstranit z lesa.

Metoda není dosud v České republice používána. Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze ji představují v rámci projektu EXTEMIT – K, který cílí na hledání nových metod, jak do budoucna efektivně čelit zvýšenému odumírání lesních porostů v důsledku probíhajících klimatických změn. Jenže... je kůrovec opravdu rizikem pro přírodu, nebo je její součástí?

ČTK

Topi Pigula

redaktor FTV Prima

Všechny články autora

Populární filmy na Prima Zoom

Posedlost sluncem

Dokumentární / Cestopisný / Historický / Kulturní a společenský