NASA předpovídá do pár dekád ničivé megavlny – po celé planetě!

V souvislosti s kontroverzními klimatickými změnami se nejčastěji mluví o vlnách veder a such anebo o stoupání mořské hladiny v přímořských oblastech. Podle zkušeného klimatologa Jamese Hansena z NASA však bude globální oteplování mít za následek i ničivé superbouře a v souvislosti s nimi také silnější vlnobití schopné na pevninu vrhnout salvu balvanů.

V řádu dekád

Hansenův scénář staví na predikcích již pozorovaného tání ledu z Grónska a částečně i Antarktidy. Příchod studených proudů mezi ty teplejší pak prý způsobí chaos v zaběhnutých oceánských proudech, což bude mít za následek narušení stabilního počasí a větší výskyt extrémní projevů. Hansen především mluví o velmi častém výskytu tropických bouří, které krom ničivého větru a lokálních záplav nově budou doprovázeny i masivními přílivovými vlnami nesoucími mořské balvany anebo, po nárazu na pevninu, i šrapnely ze zničených lidských konstrukcí.

Možná vám to něco připomíná – striktně vzato totiž nejde o novou předpověď, nýbrž pouze zpřesněný starší scénář. Ten je u nás znám pro předpovídané "vypnutí" Golfského proudu a ochlazení Evropy. Taktéž inspiroval klimatický film Den poté, byť zrovna v jeho případě filmaři celý průběh urychlili ze staletí na dny. Hansen však nyní říká, že i on se svými kolegy předpovídají naplnění černého scénáře během několika dekád, nikoliv až po roce 2050 či 2100, jako se odhadovalo v 90. letech. Nakolik mu lze věřit?

Historie

VIDEO: z malé vlnky obří tsunami. Nové záběry ze zničeného Japonska

15. srpna 2013

Faktem je, že James Hansen nemá co do podobných předpovědí úplně čistý rejstřík. Pověstná je jeho predikce stoupání skleníkových plynů, kterou v roce 1988 předložil americkému Kongresu. Nabídl v ní tři scénáře, z nichž částečně naplněn byl jen ten nejvlídnější. Kritici mu to vyčítají jako selhání klimatických modelů a klimatické vědy jako takové. Zastánci naopak argumentují, že to dokazuje správnost modelu konstruovaného na základě tehdejších neúplných dat. A pak je tu ještě třetí sorta lidí, kteří s Hansenem souhlasí, ale vyčítají mu příliš alarmistickou rétoriku, která prý lidi spíše odrazuje. Babo raď.

Klima a civilizace

Na druhou stranu, i zpolitizované téma nejnovějších klimatických změn nemění nic na skutečnosti, že podnebí bylo historicky kritické pro vznik a zánik lokálních lidských civilizací. Náhlé sucho bylo spojeno s pádem Mayské říše v 10. století či zánikem kambodžské metropole Angkor Vat v 15. století. Podobně je extrémní počasí zřejmě jedním z důvodů tzv. kolapsu bronzového věku z 12. až 13. století před Kristem, který byl až do vzestupu řeckých městských států a Říma nahrazen takovou dobou temna, jež zahanbuje i středověk.

Dává totiž smysl, že vyšším myšlenkám nezbytných pro rozvoj vědy a techniky či obchodu se daří, jenom pokud to dovolují lokální podmínky. Existuje dokonce hypotéza, podle níž může být současná nestabilita arabského světa ústící do syrské války, vzniku ISIS a migrační krize, minimálně částečně zaviněna právě vlivem měnícího se podnebí. Sýrii postihlo velké sucho v roce 2006, což způsobilo větší přesouvání venkovských obyvatel do měst, pozdějších center revoluce. Další vlna sucha území zasáhla loni, kdy začala kulminovat i migrační vlna z regionu směrem vstříc Evropě.

Je-li ale klimatická změna či její vliv na lidské společenství skutečně taková, jak zní od alarmistů, se dozvíme až během několika nejbližších dekád. Prozatím zůstává celé téma zahaleno oparem nejistoty a dezinformace minimálně jedné z obou stran sporu o klimatické změny. Klíčovou otázkou je, které z nich vlastně.

Ladislav Loukota