NASA plánuje misi k asteroidu, který by mohl zničit světovou ekonomiku

Asteroid a jeho kolize s dalším vesmírným tělesem Zdroj: NASA/JPL-Caltech

Většina asteroidů, které se pohybují po naší Sluneční soustavě, je složená z kusů kamení, jež pro nás nemají sebemenší význam. Ale některé jsou zajímavější, například proto, že jsou tvořené zlatem, platinou, železem a dalšími drahými minerály. A právě ke dvěma takovým asteroidům plánuje mise NASA.

Mělo by k nim v rámci kosmického programu Discovery dojít v letech 2021 a 2023. Cena projektu je sice ohromující, ale je tentokrát pravděpodobné, že by se mohly náklady vrátit. Za jeden let zaplatí NASA 450 milionů dolarů, celkem tedy program bude stát kolem 30 miliard korun. Nový americký prezident Donald Trump sice již několikrát naznačil, že řadu programů NASA hodlá omezit anebo dokonce úplně zrušit, vzhledem k jeho oblibě zlata by to však u projektu Discovery bylo značně nepravděpodobné...

Zvládne Lucy Psyché?

První se vydá na cestu roku 2021 robotická sonda jménem Lucy. Měla by zamířit k asteroidu 16 Psyche. Jde o 210 kilometrů velké těleso tvořené především železem a niklem, nachází se mezi Jupiterem a Saturnem – cesta k němu tedy bude hodně dlouhá. Lucy tam poletí 5 let, až tam dorazí, bude mít energii na pětiletý výzkum. NASA ani jiná světová kosmická agentura zatím těleso takového složení nikdy nesledovala, takže údaje o něm budou pro vědce nesmírně cenné.

NASA si myslí, že asteroidy, jako je 16 Psyche, jsou extrémně staré, mohly vzniknout už v době těsně po vzniku Sluneční soustavy. Jejich výzkum může vrhnout nové světlo na podmínky, za nichž vznikala a pomůže vědcům vysvětlit, za jakých podmínek se to dělo. Podle parametrů mise by sonda Lucy mohla fungovat jako jakási vesmírná paleontoložka: asteroidy jsou v této metafoře vlastně fosilie a Lucy pomocí nich zjistí, jak vypadal dávno zaniklý svět.

Roku 2023 se za Lucy vydá další robotická sonda, tato ponese jméno Psyche. Ta by měla výzkum asteroidu dokončit. Proč je ale vlastně tak cenný? Odpověď je jasná – železo, jímž je tvořený, má cenu 10 kvadrilionů dolarů. A to se ani vědci nepokoušejí kvantifikovat, jakou ceny by mohly mít další vzácné kovy, jež na něm mohou být; mohlo by se jednat o zlato, platinu nebo měď – teoreticky by mohly mít stejnou hodnotu jako železo.

Tato suma je nepředstavitelná i pro ekonomy, kteří tvoří světovou ekonomiku, je řádově větší než celosvětový dluh. Současně by ale také mohla znamenat totální kolaps světové ekonomiky – na těžbě kovů jsou založena celá průmyslová odvětví. NASA však zatím nic jako těžbu neplánuje, to je pro ni příliš vzdálená budoucnost.

Zájem o ekonomické zhodnocení asteroidů však již projevilo několik soukromých podnikatelů – ve vesmíru se jen tak vznáší obrovské zdroje, které by mohly lidstvo neskutečně obohatit a možná ho i dostat dál do vesmíru – třeba ke kolonizaci jiných vesmírných těles. Situace již došla ta daleko, že americký Kongres schválil kvůli potenciální těžbě na asteroidech i speciální zákon – Asteroid Act. Ten upravuje podmínky, za jakých je to možné.

Text: MK