Nabitý týden na Prima ZOOM! Na co se můžete těšit?!

Vezmeme vás do vesmíru, do historie, do přírody, za záhadami, zasportujeme si, postavíme město, spřátelíme čivavu se slepicí, a ještě poznáte hromadu dalšího s Prima ZOOM.

13. 6. 22.00 – Cestování červí dírou s Morganem Freemanem IV (Jak myslí mimozemšťané?)

Hollywoodská hvězda oceněná Oscarem Morgan Freeman se vrací jako moderátor čtvrté řady oblíbeného dokumentárního seriálu Cestování červí dírou. Nové epizody pokládají další palčivé otázky, zavrtávají se hluboko do komplikovaného labyrintu vědění a prohledávají nekonečný vesmír. Existuje něco takového jako Boží částice? Jak přemýšlí mimozemšťané? Je skutečnost skutečná? Morgan Freeman se v těchto ohledech spoléhá na přední světové odborníky i netradiční myslitele. Jejich úvahy doplňuje vizuálně nádherná podívaná, která dokonale ilustruje odpovědi na otázky staré jako lidstvo samo.

13. 6. 23.00 a 23. 30 – Pohledy z Kosmu III (Svět Saturnu; Asteroid Vesta)

Dalších šest dílů přináší neuvěřitelné pohledy do hlubin kosmu. Zúčastněte se odhalování řady tajemství při pohledu na nejkrásnější záběry, které se v našem vesmíru podařilo zachytit na kameru. Zavítáme na Mars či Saturn, zbavíme vás gravitace a odhalíme, jak by to vypadalo na planetě jako ve skutečném vodním světě.

14. 6. 20.00 – Hitlerův národ (1. díl)

Jak je možné, že se Adolf Hitler mohl spolehnout na německou veřejnost dokonce i tváří v tvář nevyslovitelnému utrpení a neodvratné zkáze? Napínavý dvoudílný film nahlíží do pozadí Hitlerovy moci na začátku i ke konci jeho diktatury. Individuální životní příběhy, osobní dokumenty, deníky, dopisy a fotografie přibližují, jak to vypadalo a chodilo za Hitlerova režimu. Fascinující snímek vysvětluje, proč německá veřejnost vyjadřovala svému vůdci takřka neuvěřitelnou loajalitu a slepou podporu navzdory všemu.

14. 6. 23.00 – Řev smečky (Lvi pro Afriku)

Někteří byli přesvědčeni, že lvi odchovaní v zajetí se nikdy nebudou schopni navrátit zpátky do divoké přírody. Dokázali by si sami obstarat potravu? Zůstala by postavení jednotlivých členů smečky nedotčená? Dokázali by vůbec úspěšně lovit? Tento seriál popisuje neobyčejný příběh několika výjimečných lidí, kteří pracují s neméně obyčejnými velkými kočkovitými šelmami. Jejich práce překračuje všechny hranice. A má jediný cíl: vrátit populaci lva afrického zpátky její dávnou slávu.

16. 6. 23.00 – Záchrana parku Garamba (1. díl)

Národní přírodní park Garamba v Demokratické republice Kongo stál pět let zpátky na pokraji totální katastrofy. Pytláci byli jako utržení ze řetězu, povstalci zničili správní budovy na území parku a správci často přišli o všechno, dokonce i o vlastní život. Tento dokument přibližuje práci jediného muže, Luise Arranze, jeho odvahu a neúnavnou snahu vrátit parku jeho ztracenou slávu.

17. 6. 20.00 – Neuvěřitelné úlovky (Sport na celý rok)

Martin Bowler by rád konečně chytil svého vysněného dvoukilového okouna. Je zima a Martin ví, že okouni jsou hladoví. Martin chytí výstavního kilového okouna, ale není to jeho vysněný kousek. Martin má u každé ryby jasnou představu, kolik by měla vážit, a jeho cíle nejsou skromné. I když se mu nedaří chytit rybu se snovou váhou, nevzdává se. Se svým strýcem Johnem jedou na místo, kde byla chycena štika s rekordní váhou, a Martin doufá, že zde bude mít štěstí i on. Po dlouhém čekání vytáhl John dvanáctikilovou štiku. Budete žasnout, je to seriál nejen pro vášnivé rybáře.

17. 6. 21.00 – Krásy Neziderského jezera

Krvavě rudá sluneční koule se noří za horizont a soumrakem zní volání vodního ptactva i hladových dravců. Nacházíme se v nejzápadnější výspě Orientu u jediného stepního jezera v Rakousku. Neziderské jezero je hluboké pouhé dva metry a obklopené je nepropustnou džunglí rákosu – svým vlastním světem, kde lidé neustále ztrácí orientaci. Dobře se tady daří srncům, ale i pěnicím nebo můrám nonagria. Mezi rákosy najdou úkryt i dostatek potravy. Obrázek tohoto unikátního místa doplňují také přírodní solná jezírka, kilometry dlouhé písčiny nebo trsy laskavce, který se dostal až na daleký Divoký západ.

17. 6. 22.00 – Svědci paranormálních jevů II (Muž na půdě)

V pokračování mysteriózního seriálu o paranormálních jevech, které se příčí všem snahám o vysvětlení, uvidíte záhadu muže ve sklepě, prokletý byt v Brooklynu, strašidelné divadlo, farmu přízraků, tajuplnou dámu na schodech, skutečnou Hrůzu v Connecticutu a mnoho dalšího. Svědci paranormálních jevů nabízí očitá svědectví i dramatické rekonstrukce na cestě za hranice nemožného. Sledujte fascinující kroniku všeho neznámého – ale v žádném případě ne sami!

17. 6. 23.00 – Lovci záhad III (Poklad na kokosovém ostrově)

Lovci záhad nadále pátrají po největších legendách naší historie. Také ve třetí sérii uvidíte honbu za poklady, které patří k nejpozoruhodnějším, nejromantičtějším a nejtajemnějším skvostům všech dob. Od pirátského pokladu Kokosových ostrovů, záhady pavoučích kamenů a kněze, jeho milenky a Svatého grálu, přes pátrání v předkolumbovských ruinách Machu Picchu nebo ztracenou loď Mohavské pouště, až po zlato nacistů, hledání kamelotu a bájný benátský kalich.

18. 6. 20.00 – David Attenborough a obří vejce

Jednoho horkého dne roku 1961 během natáčení dostal mladý David Attenborough skořápku obrovského vejce nalezeného na břehu řeky. Patřilo největšímu ptákovi všech dob, půltunovému vyhynulému slonímu ptáku Aepyornisovi. Od té doby se Madagaskar dramaticky a významně změnil. Už bylo zničeno 80 % z původních pralesů, lidská populace čtyřnásobně vzrostla a více než 50 z místních unikátních zvířecích druhů nyní živoří na pokraji vyhynutí. Je možné, že by Attenboroughovo vzácné vejce bylo klíčem k otázce vyhynutí dávného praptáka? A je možné, že by se osud sloního ptáka mohl stát lekcí, díky které se nám podaří zachránit zbývající zvířecí druhy na Madagaskaru? David po padesáti letech podniká vyloženě osobní výpravu a vrací se na ostrov u pobřeží Afriky, aby to zjistil.

18. 6. 21.00 – Netradiční zvířecí přátelství IV (Čivava a slepice)

Nikdy nepodceňujte sílu přátelství! To je moudrost, které nás naučil zábavný dokumentární seriál Netradiční zvířecí přátelství o nejpodivnějších párech na světě a jejich zvláštních poutech. Uvidíte, že zvířata různých velikostí a podob se mohou skamarádit, i když na první pohled nemají vůbec nic společného. Někdy je jejich vztah tak silný, že se tomu nechce věřit. Ať už jde o čivavu a kuře, papouška kakadu a malé koťátko nebo psa a srnku, tento seriál znovu přináší nejvíce jedinečná, překvapivá a netradiční zvířecí přátelství.

18. 6. 22.00 – Jak se stavěla starověká města (Atény)

První města pro více než milión obyvatel vznikla už před dvěma tisíci lety. Neměla k dispozici žádné z dnešních moderních vymožeností, nebo dokonce to, co považujeme za naprostou nezbytnost. Jak tedy mohla vůbec fungovat? Profesor Andrew Wallace Hadril zkoumá pozůstatky těchto starodávných megalopolí a vysvětluje, jak je možné zajistit chod celého města bez použití moderních technologií. Jakým způsobem Řím ubytoval, zahřál a nakrmil své obyvatele? Jak Atény fungovaly bez elektřiny, benzinu, železnice a turbín? A co se od těchto starověkých civilizací můžeme naučit?

Staří Řekové považovali za nezbytné pro vznik města: především veřejný prostor ke shromažďování, veřejné budovy, divadla a také veřejné knihovny. První sídliště v Řecku, stejně jako v Číně či v Egyptě, se ještě městům nepodobala. Mykénská civilizace před 3 500 lety budovala městská centra a dostatek domů pro obyvatele, o skutečné město ale nešlo. Teprve později, v 9. a 8. století př. n. l. začínají vznikat města řízená občany, tzv. polis. A to nejen v Řecku, ale i v jiných zemích. Příkladem může být italské Paestum, původně nazývané Poseidonia, které vybudovali řečtí kolonisté v roce 600 př. n. l. Tyto polis již mají rozlehlý veřejný prostor, kde probíhají debaty a diskuse. Nazývá se agora a v Paestu měla rozlohu jako osm fotbalových hřišť, přičemž zaujímala čtvrtinu plochy města. Agory brzy vznikaly hromadně na mnoha místech. Současně s novou výstavbou města byla budována i infrastruktura, zejména mohutné hradby, a Hippodamos položil základy plánování města. Ta byla tehdy budována tak, aby odpovídala rovnému postavení obyvatel. Ti žili ve stejných domech a pozemky byly jasně ohraničeny. Periklés v roce 440 př. n. l. zahájil stavbu Akropole, mezi jejíž nejvýznamnější památky patří chrám Parthenón a vstupní brána propyleje. Byla vybudována velká odvodňovací stoka a bylo přesně určeno, do jaké vzdálenosti od města se má vyvážet odpad. V Aténách byl vytvořen standard, jímž se řídily i všechny ostatní polis.

19. 6. 22.00 – Sport očima vědy I (Na hranice sil)

V další části si vědci stanovili za úkol prozkoumat hranice lidských možností při sportování. Cílem pozorování je tentokrát pro vědce otázka, zda dokáže amatérský nevrcholový sportovec fyzicky vydržet náročný triatlon IronMan, který se každoročně koná na Havaji. Jako pokusného králíka si tým vybral moderátora pořadu Johna Brenkuse. Zatímco vrcholoví sportovci se na tento závod připravují celý rok, Johnovi na přípravu zbývají tři měsíce. Po čtvrt roku vyplněném aktivním tréninkem se John vydává na závod. První třetinu, kterou tvoří plavání na 3,5 km, zvládne takřka bez problému. Ve druhé třetině, kdy má za úkol ujet trasu dlouhou 180 km, se ale dostaví problémy – Johna přepadne bolest svalu pravé kyčle. I přesto však s vypětím sil druhou třetinu závodu dokončí. Při třetí třetině (42 km dlouhém maratonu) však kvůli sílící bolesti Johna stále více přepadají myšlenky na to, aby závod vzdal. I přes krizovou situaci se však John vzchopí a závod úspěšně dokončí. Je to Superchlap.

19. 6. 23.00 – Sport očima vědy I (Mimo kontrolu)

Předmětem dalšího výzkumu jsou vnější neovlivnitelné faktory, které na sportovce při jejich výkonech působí. Výrazným vnějším faktorem při sportovním utkání jsou fanoušci. Např. při basketbalu jejich chování značně ovlivňuje soustředění hráčů při střelbě na koš. Fanoušci navíc často hráče soupeřícího týmu schválně rozptylují, aby netrefil. Vědci se proto na profesionálním hráči rozhodnou otestovat vliv rozptylujících faktorů na střelbu hráče. Výsledek testu prokáže, že optické rozptylující faktory sníží přesnost basketbalisty o 20 %, zvukové faktory pak přesnost sníží o 30 %. Během zápasu často slyšíme na hráče pokřikovat trenéra. Každý trenér však volí jinou strategii, jak nabudit své svěřence. Někteří volí strategii klidu a pochval, při které jsou hráči pochváleni za své úspěchy a všechny problémy jsou řešeny v klidu. Jiní trenéři jsou však velmi impulzivní a na své hráče neustále křičí. Vědci se rozhodli porovnat vliv obou těchto tréninkových metod na úspěšnost hráčů. Výsledek testu ukázal, že hráči trénovaní klidnějšími trenéry dosahují o něco horších výsledků než hráči trénovaní choleriky. Jak jste na tom vy?