Na koho dopadne brexit nejtvrději?

Představa, že brexit sebou nepřinese negativní dopady, je asi stejně absurdní jako představa, že jídlo, u kterého bude chybět jedna z podstatných surovin, bude i poté chutnat stejně.

Brexit v Johnsonově představě

Viděli jste kreslený vtip znázorňující ideální podobu brexitu pro Borise Johnsona? Britský tvrdý zastánce brexitu sedí na stromě na větvi stromu označenou jako Velká Británie a podřezává si pod sebou větev. Jakmile se mu to povede, on zůstane sedět na větvi, která zůstala beze změny viset ve vzduchu. Jakým způsobem, tedy pomocí jakých manipulací se podpořilo referendum, píšeme v samostatném článku, tady se soustřeďme na dopady, jak je ve své studii uvádí společnost Deloitte.

Když se 23. června 2016 vyslovilo 51,9 % voličů pro vystoupení z EU, pravděpodobně si nikdo neuvědomil, jak silné mohou být dopady. V danou chvíli to vlastně ani nešlo, nikdo si neuměl představil extrémně velký balík problémů a ani nebylo, a ve chvíli psaní tohoto článku více než 3 roky po referendu stále není jasné, jakým způsobem, tedy za jakých podmínek by k odluce mělo dojít. Jenže referendum o odchudu Velké Británie z EU proběhlo a jeho výsledek zásadně oblivnila celá řada lží.

Jak velká je Velká Británie

Podíváme-li se na hrubý domácí produkt, tak Spojené království Velké Británie a Severního Irska, tedy země, kterou jsme si pro zjednodušení zvykli nazývat Velkou Británií, je pátou největší ekonomikou světa. Pokud budeme britskou ekonomiku porovnávat v rámci EU, zjistíme, že jde po Německu o druhou největší a na hrubém domácím produktu se podílela více než 15 %. Produktivita práce tu dosahuje ceny 51,9 eura na hodinu. „Loni činila (produktivita v Česku pozn. red.) 20,1 eura na hodinu, zatímco v Německu to bylo 54,3 eura na hodinu a průměr EU dosahoval 39,9 eura,“ napsala 29. listopadu Tereza Mynářová v Deníku N. Představa, že se tak výkonná ekonomika, jakou je ta britská, „trhne“ od Evropské unie, logicky nemůže zůstat bez následků.

„Hlavními obchodními partnery Velké Británie jsou na straně vývozu USA (podíl na celkovém vývozu 13 %), Německo (11 %), Francie (7 %), Nizozemsko (6 %) a Irsko (6 %). V případě dovozu to jsou Německo (podíl na celkovém dovozu 14 %), USA (10 %), Čína (9 %), Nizozemsko (8 %) a Francie (5 %),“ píší autoři studie a dodávají, že „pro českou ekonomiku je Velká Británie jedním z klíčových obchodních partnerů. Do Británie v roce 2017 směřovalo 4,9 % z celkového objemu vývozu z Česka, což Británii řadí na 5. příčku mezi všemi exportními trhy českých firem. Dovoz z Británie do Česka se na celkovém dovozu podílel 2,3 %.“

Tvrdý brexit

V případě, že by se Velká Británie s EU nedohodla a nastal by scénář zvaný jako tvrdý brexit, začala by platit (mimo jiné) cla, což by zdražilo celou plejádu výrobků, a dokonce by to zkomplikovalo i jejich samotnou výrobu. Například v případě oblíbeného alkoholického nápoje, krémového likéru Baileys, se v průběhu výroby převážejí suroviny mezi Irskem, které by v EU zůstalo, a Velkou Británií, která se ocitne mimo. V praxi to znamená celní odbavení a zdržení, což v případě smetany není zcela ideální.

Netarifní náklady, tedy zdržení na hranicích a celní bariéry, by v případě zboží dosahovaly 6–15 % a v oblasti služeb 4–18 %. Existuje i varianta odchodu ne tak tvrdého, cla by nebyla vyžadována, ale i tak by byla Velká Británie zatížena již výše zmíněnými netarifními náklady. Ještě lépe by dopadla v případě, kdyby platila dohoda o nulových clech a minimálních netarifních nákladech, ale tady EU nejeví přílišnou ochotu tímto směrem se vydat. Je to trochu jako rozvod manželů, kdy se (mimo jiné) dohadují, kdo zaplatí náklady na řízení, přičemž jeden z partnerů na rozvodu trvá a druhý už je tahanicemi unavený a říká: „OK, tak si jdi, ale následky připočti sobě, já opravdu nemám chuť doplácet na tvé rozmarné nápady.“

Dopady brexitu na Česko

Podle agentury Deloitte by tvrdý brexit dopadl na HDP Česka snížení o zhruba 0,2 %, což převedeno do konkrétních čísel znamená 10 miliard korun přidané hodnoty. Když už se bavíme o desítkách miliard a dopadech na ekonomiku, tak v právě projednaném rozpočtu ČR vláda schválila schodek 40 miliard. A to se jedná o období, kdy se zemi nebývale daří.

„Docela vysoké ztráty (6 mld. Kč) by přinesla také varianta ´průměrné´ obchodní dohody. Jen pro připomenutí, v potaz jsou brány pouze dopady brexitu prostřednictvím zahraničního obchodu, nikoli dopady přes investice, migraci či celkový sentiment,“ píší autoři studie. Nejvíce by byl „bit“ zpracovatelský průmysl, naopak zdravotní a sociální péče by dopady v podstatě nepocítily. Ať se na to díváme z kteréhokoliv úhlu, nejhorší pro všechny zúčastněné by byla varianta odchodu bez dohody. V případě odchodu v jakékoli variantě (ne)dohody nejvíce brexit postihne ekonomiky Německa a USA v absolutním měřítku, resp. Norska a Irska v relativním dopadu na HDP.

Zejména Irové se stanou zemí geograficky „odříznutou“, což jim přinese okamžité komplikace zejména v oblasti zpracovatelského průmyslu – jako v případě už zmíněné výroby Baileys. Pokud byste se vydali po hranici vedoucí mezi Severním Irskem a Irskou republikou, tedy mezi budoucí „non EU“ zónou a Evropskou unií, minuli byste více než 270 hraničních přechodů. „Pro srovnání: Kdybyste jeli po východní hranici Evropské unie z Finska, až do Řecka narazíte jen na 137 hraničních přechodů,“ píše se ve zpravodajství Evropského parlamentu. Volný pohyb zboží a služeb je z a do Velké Británie pro Irsko extrémně důležitý.

Text: Topi Pigula